Války beze zbraní

Hybridní válka není nic nového pod sluncem, je známa od nepaměti, jen moderní technologie ji pozvedly na kvalitativně úplně jinou úroveň.

Ruská válečná doktrína

Bývalý i současný náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov napsal na začátku roku 2013 pro ruský Vojensko-průmyslový kurýr (Военно-промышленный курьер) pozoruhodný článek ve kterém přiblížil koncept nových válek, pro které se vžilo označení „hybridní války" (Hybrid Warfare) nebo „nelineární války" (Non-linear War). Hlavní myšlenkou článku je skutečnost, že hranice mezí mírem a válkou se stírají a někdy není zřejmé, že válka již probíhá .

Jde o stav neustále permanentní války, kdy prakticky nelze rozlišit, zda válka probíhá, nebo ne. Gerasimov zdůrazňuje, že asymetrickými způsoby, resp. „hybridní válkou" lze porazit i silnějšího protivníka. Mezi možné způsoby patří nasazení speciálních sil nebo využití vnitřní opozice daného státu k vytvoření „permanentní operační fronty přes celé území nepřítele." K dosažení politických a strategických cílů již nejsou zbraně potřeba, resp. existují účinnější nástroje. Pro dosažení cílů je mnohdy vhodnější použít politických, ekonomických, informačních, humanitárních a dalších nevojenských opatření, včetně „protestního potenciálu" lidí cílové země.

Jako každá válka má i hybridní válka svoje zbraně. Kromě zbraní konvenčních, tedy těch, které slouží k ničení živé síly a majetku protivníka, jsou to kybernetická válka a psychologické působení. Pojďme se na ně podívat trochu podrobněji.

Kybernetická válka

Jako kybernetická válka, Cyber War nebo také Cyberwarfare, se označují virtuální konflikty vyvolané politicky motivovanými útoky na počítače nebo informační systémy protivníka. Útoky se obvykle uskutečňují prostřednictvím internetu. Záměrem je narušit nebo znemožnit činnost finančních, správních, vojenských anebo strategických systémů. V kybernetické válce se podle hesla účel světí prostředky využívá široké spektrum nejrůznějších typů útoků. Patří k nim i sabotáž zneužitím řídícího systému, jehož důsledkem je poškození nebo vyřazení z činnosti vojenské, ale i důležité civilní výrobní, komunikační nebo servisní infrastruktury.

Psychologické působení

Kybernetický prostor však poskytuje i neomezené možnosti jak bez boje útočit na celou společnost, psychologicky působit na obyvatelstvo, šířit propagandu a dezinformace, zpochybňovat politické struktury, orgány státní správy a samosprávy země, narušovat chod státu a její ekonomiku, ovlivňovat mínění, názory, nálady a rozhodování obyvatel, podkopávat morálku ozbrojených sil, polarizovat společnost, stupňovat negativní emoce a dokonce i vyvolávat nejrůznější konflikty.

Zatímco proti kybernetické válce jsme se naučili více méně úspěšně bránit, obranu proti psychologickému působení jsme zejména v našich postkomunistických zemích totálně zanedbali. Dnes a denně hltáme hoaxy a fejky a rozesíláme je kamarádům a známým. Propagandě, dezinformacím, ale i vysloveným lžím jsou někteří z nás ochotni naslouchat a věřit natolik, že se dokázaly stát oficiálními volebními programy některých politických stran a argumenty politiků v médiích a televizních debatách. A kolik z nás se podle nich rozhodovalo ve volbách? A dalo by se pokračovat, nicméně vraťme se k hybridní válce, ostatním se budeme zabývat později.

Hybridní válka

Hybridní válka je válečný konflikt vedený vojenskými a nevojenskými prostředky s cílem znásobit jejich kombinací účinek působení na protivníka. Alespoň jednou stranou konfliktu je obvykle stát. Důležitou roli při dosažení cílů hrají právě nevojenské prostředky v podobě psychologických operací, šíření propagandy a dezinformací, ekonomických sankcí, embarg, kriminálních aktivit, teroristických aktivit a jiných podvratných činností obdobného charakteru. Hybridní válka může navíc začít mnohem dříve, než otevřený ozbrojený konflikt. Moderní a dostupné digitální komunikační technologie, internet, sociální sítě a široké veřejnosti otevřený a prakticky nikým neřízený informační prostor umožňují mnohem dříve, než se začne střílet, zahájit plíživou, ale velice účinnou válku právě v kybernetickém prostoru.

A když se rozhoří i konvenční konflikt, nabývá hybridní válka obzvlášť obludných rozměrů a její dopady mohou být ještě drastičtější. Dokáže rozkládat morálku vojáků, ovlivňovat myšlení válkou strádajících a unavených obyvatel, nabourávat jejich důvěru ve vedení země a armády, zpochybňovat kroky a rozhodnutí vlády a parlamentu, diskreditovat představitele země, zasévat semena kapitulantství, nahlodávat a podkopávat důvěru partnerů i humanitárních organizací.

Shrnutí

Hybridní válka:

• Kombinuje vojenské a nevojenské vedení boje:
• konvenční vojenské aktivity,
• ekonomické sankce a embarga,
• teroristické, kriminální, sabotážní a podvratné aktivity,
• aktivity v kybernetickém prostoru (kybernetická válka),
• psychologické působení v kybernetickém prostoru a v médiích.
• Může začít mnohem dříve, než skutečný vojenský konflikt.
• Podstatnou součástí je šíření propagandy a dezinformací.

A právě propagandou, dezinformacemi a aktivitami v kybernetickém prostoru se budeme zabývat v dalších dílech seriálu o kybernetických válkách.