{
    "version": "https://jsonfeed.org/version/1",
    "title": "Vlivoskop",
    "description": "",
    "home_page_url": "https://vlivoskop.cz",
    "feed_url": "https://vlivoskop.cz/feed.json",
    "user_comment": "",
    "icon": "https://vlivoskop.cz/media/website/vlivoskop_logo_primary_transparent.png",
    "author": {
        "name": "Dag Jeger"
    },
    "items": [
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/akt-o-umele-inteligenci-ai-act-shrnuti-legislativniho-textu-eu-a-implementace-v-ceske-republice/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/akt-o-umele-inteligenci-ai-act-shrnuti-legislativniho-textu-eu-a-implementace-v-ceske-republice/",
            "title": "Akt o umělé inteligenci (AI Act) – shrnutí legislativního textu EU a implementace v České republice",
            "summary": "Akt o umělé inteligenci (AI Act) vytváří jednotná pravidla pro vývoj a používání umělé inteligence v Evropské unii. Rozlišuje systémy podle míry rizika, některé způsoby použití zakazuje, pro vysoce rizikové systémy stanoví rozsáhlé povinnosti a upravuje také transparentnost generativní AI a modely pro obecné účely.",
            "content_html": "<p><strong>Akt o umělé inteligenci (AI Act) vytváří jednotná pravidla pro vývoj a používání umělé inteligence v Evropské unii. Rozlišuje systémy podle míry rizika, některé způsoby použití zakazuje, pro vysoce rizikové systémy stanoví rozsáhlé povinnosti a upravuje také transparentnost generativní AI a modely pro obecné účely. Přehled shrnuje hlavní části nařízení, aktuální harmonogram jeho použitelnosti i stav české legislativy.</strong></p>\n<p>Článek shrnuje hlavní ustanovení <strong>nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689</strong>, známého jako <strong>Akt o umělé inteligenci (Artificial Intelligence Act, AI Act)</strong>, včetně změn provedených nedávným <strong>nařízením (EU) 2026/1744 – Digital Omnibus on AI</strong>.</p>\n<blockquote>\n<p><strong>Legislativní upozornění</strong></p>\n<p>Toto shrnutí je určeno pro studijní a edukační účely. Nejde o právní stanovisko ani o úplný výklad všech ustanovení AI Actu. Subjekty, na něž se mohou jednotlivé povinnosti vztahovat, by měly vycházet z aktuálního konsolidovaného znění nařízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie a případně z příslušných metodických dokumentů Evropské komise.</p>\n<p>Článek zachycuje stav legislativy <strong>k 10. srpnu 2026</strong>. To je důležité zejména proto, že původní AI Act byl v červenci 2026 poměrně významně změněn nařízením AI Omnibus.</p>\n<p>Při přípravě článku byly použity výsledky rešerší a práce mé AI spolupracovnice Clary (ChatGPT ).</p>\n</blockquote>\n<div class=\"post__toc\">\n<h3>Obsah</h3>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236m\">Co je Akt o umělé inteligenci?</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236n\">Základní princip: regulace podle rizika</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236o\">Harmonogram použitelnosti</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236p\">Slovníček základních pojmů</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236q\">Kapitola I – Obecná ustanovení a AI gramotnost</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236r\">Kapitola II – Zakázané postupy v oblasti AI</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236s\">Manipulace lidského chování</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236t\">Zneužívání zranitelnosti</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236u\">Sociální skórování</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4236v\">Predikce trestné činnosti založená pouze na profilování</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42370\">Hromadné získávání fotografií pro databáze rozpoznávání obličejů</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42371\">Rozpoznávání emocí v práci a ve škole</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42372\">Biometrická kategorizace citlivých vlastností</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42373\">Biometrická identifikace v reálném čase ve veřejném prostoru</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42374\">Nové zákazy od 2. prosince 2026</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42375\">Kapitola III – Vysoce rizikové systémy AI</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42376\">1. AI jako součást regulovaného výrobku</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42377\">2. Citlivé oblasti uvedené v příloze III</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42378\">Požadavky na vysoce rizikové systémy</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42379\">Řízení rizik</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237a\">Data a správa dat</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237b\">Technická dokumentace</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237c\">Automatické záznamy</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237d\">Informace pro uživatele</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237e\">Lidský dohled</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237f\">Přesnost, robustnost a kybernetická bezpečnost</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237g\">Posouzení dopadu na základní práva</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237h\">Kapitola IV – Povinnosti transparentnosti</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237i\">Chatbot musí přiznat, že je chatbot</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237j\">Strojově čitelné označování syntetického obsahu</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237k\">Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237l\">Deepfakes</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237m\">Texty o záležitostech veřejného zájmu</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237n\">Kapitola V – Modely AI pro obecné účely (GPAI)</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237o\">GPAI se systémovým rizikem</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237p\">Kapitola VI – Podpora inovací a regulační sandboxy</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237q\">Kapitoly VII–IX – Dozor, databáze a sledování systémů</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237r\">Práva osob dotčených rozhodováním AI</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237s\">Sankce</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237t\">Implementace AI Actu v České republice</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237u\">Plánované české orgány</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm4237v\">Česká legislativa již upravující konkrétní použití AI</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42380\">Vztah k GDPR a dalším předpisům</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42381\">Co AI Act prakticky znamená pro běžnou firmu nebo organizaci?</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jvmucm42382\">Hlavní zdroje a odkazy</a></li>\n</ul>\n</div>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4236m\">Co je Akt o umělé inteligenci?</h2>\n<p><strong>Nařízení (EU) 2024/1689</strong> vytváří horizontální právní rámec pro vývoj, uvádění na trh a používání systémů umělé inteligence v Evropské unii. Jeho cílem je umožnit rozvoj a používání důvěryhodné AI a současně chránit zdraví, bezpečnost a základní práva fyzických osob. Evropská komise jej označuje za první komplexní právní rámec pro AI tohoto druhu.</p>\n<p>AI Act <strong>není směrnicí, ale nařízením</strong>. Je tedy přímo použitelný ve všech členských státech a jeho základní povinnosti není nutné přepisovat do českého zákona. Národní zákony jsou však zapotřebí například pro rozdělení kompetencí českých dozorových orgánů, pro některé procesní otázky a sankční mechanismy.</p>\n<p>Nařízení má také výrazný <strong>mimounijní dosah</strong>. Vztahuje se nejen na poskytovatele a uživatele AI se sídlem v EU, ale za stanovených podmínek rovněž na subjekty mimo EU, například pokud uvádějí systém nebo model AI na evropský trh nebo je výstup systému provozovaného mimo EU používán v Evropské unii.</p>\n<p>Naopak zvláštní režimy či výjimky se týkají například systémů určených výhradně pro vojenské, obranné nebo národně bezpečnostní účely, některého výzkumu před uvedením systému na trh a čistě osobního neprofesionálního používání.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4236n\">Základní princip: regulace podle rizika</h2>\n<p>AI Act nevychází z představy, že všechny systémy AI jsou stejně nebezpečné. Rozlišuje jejich regulaci podle toho, <strong>jaké riziko může konkrétní způsob použití představovat</strong>.</p>\n<p>Evropská komise tento přístup obvykle popisuje pomocí čtyř úrovní:</p>\n<ol>\n<li><strong>Nepřijatelné riziko</strong> – některé způsoby použití jsou přímo zakázány.</li>\n<li><strong>Vysoké riziko</strong> – systém smí být použit, ale podléhá rozsáhlým požadavkům na bezpečnost, dokumentaci, správu rizik, data, lidský dohled a kontrolu.</li>\n<li><strong>Omezené riziko</strong> – u některých systémů jsou především stanoveny povinnosti transparentnosti.</li>\n<li><strong>Minimální nebo žádné riziko</strong> – většina běžných aplikací AI může být používána bez zvláštních povinností AI Actu.</li>\n</ol>\n<p>Vedle tohoto dělení stojí samostatná regulace <strong>modelů AI pro obecné účely (General-Purpose AI, GPAI)</strong>, tedy základních modelů schopných plnit mnoho různých úloh.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4236o\">Harmonogram použitelnosti</h2>\n<p>AI Act vstoupil v platnost <strong>1. srpna 2024</strong>, ale jednotlivé části se uplatňují postupně. Původní harmonogram byl v červenci 2026 změněn nařízením (EU) 2026/1744 (Digital Omnibus on AI). Ty dvojky v datech jsou opravdu správně.</p>\n<p><strong>2. února 2025</strong></p>\n<p>Začaly se uplatňovat původní zákazy některých praktik AI a požadavky týkající se AI gramotnosti.</p>\n<p><strong>2. srpna 2025</strong></p>\n<p>Začala se uplatňovat pravidla institucionálního řízení a většina povinností poskytovatelů modelů GPAI.</p>\n<p><strong>27. července 2026</strong></p>\n<p>Vstoupila v platnost novela AI Actu – <strong>AI Omnibus – nařízení (EU) 2026/1744</strong>, která část AI Actu novelizovala, některé povinnosti zjednodušila a především změnila harmonogram vysoce rizikových systémů.</p>\n<p><strong>2. srpna 2026</strong></p>\n<p>Začala se uplatňovat většina zbývajících ustanovení AI Actu, včetně pravidel transparentnosti podle článku 50. Současně začalo reálné vymáhání příslušných částí nařízení Evropským úřadem pro AI a národními orgány.</p>\n<p><strong>2. prosince 2026</strong></p>\n<p>Začnou se uplatňovat nové zákazy zavedené AI Omnibus, zejména týkající se vytváření nevyžádaného sexuálně explicitního obsahu konkrétních osob a materiálů sexuálního zneužívání dětí. Do tohoto data mají také přechodné období některé generativní systémy uvedené na trh před 2. srpnem 2026 pro splnění technických požadavků na označování syntetického obsahu.</p>\n<p><strong>2. srpna 2027</strong></p>\n<p>Modely GPAI uvedené na trh před 2. srpnem 2025 musí být uvedeny do souladu s příslušnými požadavky. Po novele AI Omnibus má být rovněž nejpozději k tomuto datu v členských státech zajištěn alespoň jeden regulační sandbox AI.</p>\n<p><strong>2. prosince 2027</strong></p>\n<p>Začne se plně používat režim pro vysoce rizikové systémy spadající pod <strong>přílohu III</strong>, tedy například některé systémy používané v zaměstnávání, vzdělávání, biometrice, migraci či při poskytování základních služeb.</p>\n<p><strong>2. srpna 2028</strong></p>\n<p>Začne se používat režim pro vysoce rizikové systémy AI, které jsou bezpečnostní součástí regulovaných výrobků nebo samy takovým výrobkem jsou podle <strong>přílohy I</strong> – například některé systémy zabudované do strojních zařízení či dalších regulovaných produktů.</p>\n<p>U starších vysoce rizikových systémů existují další přechodná ustanovení. Pro některé systémy používané veřejnými orgány stanoví AI Act konečný termín až <strong>2. srpna 2030</strong>.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4236p\">Slovníček základních pojmů</h2>\n<p><strong>Systém AI (AI system)</strong><br>Strojový systém navržený k provozu s různou úrovní autonomie, který může po nasazení vykazovat adaptivitu a který z přijímaných vstupů odvozuje způsob vytváření výstupů – například predikcí, obsahu, doporučení nebo rozhodnutí – schopných ovlivňovat fyzická nebo virtuální prostředí.</p>\n<p><strong>Poskytovatel (provider)</strong><br>Osoba nebo organizace, která systém AI nebo model GPAI vyvíjí nebo si jej nechává vyvinout a uvádí jej na trh nebo do provozu pod svým jménem či ochrannou známkou.</p>\n<p><strong>Zavádějící subjekt (deployer)</strong><br>Osoba nebo organizace, která systém AI používá v rámci své profesní nebo organizační činnosti. Typickým příkladem je firma používající zakoupený systém AI při náboru zaměstnanců. Český telekomunikační úřad výslovně upozorňuje, že subjekt používající vlastní systém AI může být současně poskytovatelem i zavádějícím subjektem.</p>\n<p><strong>Dovozce a distributor</strong><br>Subjekty, které zpřístupňují systémy AI na trhu EU, aniž by nutně byly jejich původními vývojáři.</p>\n<p><strong>Model AI pro obecné účely (GPAI model)</strong><br>Model schopný dostatečně obecně a kompetentně plnit širokou škálu různých úloh a být začleněn do mnoha různých systémů a aplikací.</p>\n<p><strong>GPAI model se systémovým rizikem</strong><br>Zvlášť výkonný model GPAI, jehož schopnosti mohou vytvářet významná systémová rizika na úrovni Evropské Unie. Pro tyto modely platí přísnější požadavky.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4236q\">Kapitola I – Obecná ustanovení a AI gramotnost</h2>\n<p>Kromě předmětu, působnosti a definic obsahuje první kapitola také často přehlížený <strong>článek 4 – AI gramotnost</strong>.</p>\n<p>Poskytovatelé a zavádějící subjekty mají přijímat opatření podporující AI gramotnost zaměstnanců a dalších osob, které jejich jménem se systémy AI pracují. Přihlížet se má k jejich technickým znalostem, zkušenostem, vzdělání a k prostředí, v němž systém používají.</p>\n<p>AI Omnibus tuto povinnost zmírnil. Nařízení již nevyžaduje, aby organizace garantovala nějakou přesně definovanou „dostatečnou úroveň“ AI gramotnosti každého zaměstnance. Stále však musí podniknout <strong>přiměřené kroky k jejímu rozvoji</strong>. Evropská komise zároveň výslovně uvádí, že neexistuje povinnost pořádat konkrétní typ školení, skládat zkoušku nebo získávat certifikát.</p>\n<p>Prakticky tedy může jít například o interní pravidla pro používání AI, seznámení zaměstnanců s rizikem halucinací, ochranou dat, ověřováním výstupů a s tím, pro jaké účely se AI v organizaci smí nebo nesmí používat.</p>\n<p>U pracovníků zajišťujících lidský dohled nad <strong>vysoce rizikovými systémy</strong> zůstávají požadavky přísnější.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4236r\">Kapitola II – Zakázané postupy v oblasti AI</h2>\n<p>Článek 5 obsahuje skupinu použití AI, která EU považuje za natolik nebezpečná, že je zásadně zakazuje.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4236s\">Manipulace lidského chování</h3>\n<p>Zakázány jsou systémy používající podprahové, záměrně manipulativní nebo klamavé techniky, které podstatně narušují schopnost člověka učinit informované rozhodnutí a způsobují nebo mohou způsobit významnou újmu.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4236t\">Zneužívání zranitelnosti</h3>\n<p>Zakázáno je obdobné využívání zranitelnosti osob nebo skupin vyplývající například z jejich věku, zdravotního postižení nebo specifické sociální či ekonomické situace.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4236u\">Sociální skórování</h3>\n<p>Zakázány jsou systémy hodnotící lidi během určitého období podle jejich sociálního chování nebo skutečných či odvozených osobních charakteristik, pokud výsledkem je nepříznivé zacházení v nesouvisejících situacích nebo zacházení neoprávněné či nepřiměřené jejich chování.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4236v\">Predikce trestné činnosti založená pouze na profilování</h3>\n<p>AI nesmí posuzovat nebo předpovídat pravděpodobnost, že konkrétní člověk spáchá trestný čin, <strong>pouze na základě jeho profilování, osobnostních rysů nebo charakteristik</strong>.</p>\n<p>To nevylučuje podporu lidského posouzení, pokud již existují objektivní a ověřitelné skutečnosti přímo související s trestnou činností.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42370\">Hromadné získávání fotografií pro databáze rozpoznávání obličejů</h3>\n<p>Zakázáno je vytváření nebo rozšiřování databází rozpoznávání obličejů prostřednictvím <strong>necíleného získávání snímků obličejů z internetu nebo kamerových systémů</strong>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42371\">Rozpoznávání emocí v práci a ve škole</h3>\n<p>Systémy odvozující emoce osob jsou zásadně zakázány na pracovišti a ve vzdělávacích institucích. Výjimku mohou představovat specifické zdravotní nebo bezpečnostní důvody.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42372\">Biometrická kategorizace citlivých vlastností</h3>\n<p>Zakázáno je biometricky kategorizovat jednotlivce za účelem odvozování například jejich rasy, politických názorů, členství v odborech, náboženského či filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42373\">Biometrická identifikace v reálném čase ve veřejném prostoru</h3>\n<p>Používání vzdálené biometrické identifikace osob v reálném čase ve veřejně přístupných prostorách pro účely policie je obecně zakázáno.</p>\n<p>AI Act však připouští velmi úzké výjimky například při pátrání po určitých obětech či pohřešovaných osobách, při bezprostředním ohrožení života nebo při pátrání po pachatelích vybraných závažných trestných činů. Použití musí mít právní základ v národním právu a podléhá dalším omezením a povolovacím mechanismům.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42374\">Nové zákazy od 2. prosince 2026</h3>\n<p>AI Omnibus doplnil další dvě významné kategorie. Zakázány budou za stanovených podmínek systémy určené nebo používané k vytváření či manipulaci:</p>\n<ul>\n<li>realistického sexuálně explicitního nebo intimního obsahu identifikovatelné osoby bez jejího svobodného a výslovného souhlasu,</li>\n<li>materiálu sexuálního zneužívání dětí.</li>\n</ul>\n<p>Úprava míří mimo jiné proti tzv. <strong>nudification aplikacím</strong> a sexuálním deepfakům.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm42375\">Kapitola III – Vysoce rizikové systémy AI</h2>\n<p>Vysoce rizikový systém není zakázán. Smí být vyvíjen, prodáván a používán, ale musí splnit poměrně rozsáhlé požadavky.</p>\n<p>AI Act stanoví dvě hlavní cesty, kterými se systém stane vysoce rizikovým.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42376\">1. AI jako součást regulovaného výrobku</h3>\n<p>První skupinu představují systémy AI, které jsou bezpečnostní součástí výrobku regulovaného některým z evropských harmonizačních předpisů uvedených v příloze I nebo samy takovým výrobkem jsou, pokud je pro něj požadováno posouzení shody třetí osobou.</p>\n<p>Může jít například o některé systémy související se strojními zařízeními, zdravotnickými prostředky, dopravní technikou nebo jinými bezpečnostně regulovanými produkty.</p>\n<p>Pro tuto skupinu se hlavní požadavky AI Actu použijí od <strong>2. srpna 2028</strong>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42377\">2. Citlivé oblasti uvedené v příloze III</h3>\n<p>Druhou skupinu tvoří některá použití uvedená v příloze III. Patří sem zejména:</p>\n<ul>\n<li>biometrie,</li>\n<li>kritická infrastruktura,</li>\n<li>vzdělávání a odborná příprava,</li>\n<li>zaměstnávání, řízení pracovníků a přístup k samostatné výdělečné činnosti,</li>\n<li>přístup k některým základním soukromým a veřejným službám a dávkám,</li>\n<li>některé systémy posuzování úvěruschopnosti a pojišťovacích rizik,</li>\n<li>orgány činné v trestním řízení,</li>\n<li>migrace, azyl a ochrana hranic,</li>\n<li>výkon spravedlnosti,</li>\n<li>některé systémy ovlivňující demokratické procesy.</li>\n</ul>\n<p>Ne každá aplikace AI v těchto oblastech je automaticky vysoce riziková. Článek 6 obsahuje výjimku pro některé systémy, které nepředstavují významné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, například pokud provádějí pouze úzký procedurální nebo přípravný úkol. AI systém provádějící profilování fyzických osob však touto výjimkou zpravidla chráněn není.</p>\n<p>Pro tuto skupinu začne plný režim platit <strong>2. prosince 2027</strong>.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm42378\">Požadavky na vysoce rizikové systémy</h2>\n<p>Jádrem AI Actu jsou články 8 až 15. Poskytovatel vysoce rizikového systému musí mimo jiné zajistit:</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm42379\">Řízení rizik</h3>\n<p>Musí existovat zdokumentovaný systém řízení rizik fungující po celý životní cyklus produktu. Má identifikovat známá i rozumně předvídatelná rizika, vyhodnocovat je, přijímat opatření k jejich omezení a následně systém testovat. Zvláštní pozornost se má věnovat dětem a dalším zranitelným skupinám.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237a\">Data a správa dat</h3>\n<p>U systémů používajících trénovací, validační nebo testovací datové soubory musí být zajištěna odpovídající kvalita, reprezentativnost a správa dat. Cílem je mimo jiné snižovat riziko nežádoucího zkreslení.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237b\">Technická dokumentace</h3>\n<p>Ještě před uvedením systému na trh musí existovat dokumentace umožňující posoudit, zda systém splňuje požadavky AI Actu.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237c\">Automatické záznamy</h3>\n<p>Systém musí být v přiměřeném rozsahu navržen tak, aby umožňoval automatické zaznamenávání událostí – tedy vytváření logů potřebných pro dohled a vyšetření případných problémů.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237d\">Informace pro uživatele</h3>\n<p>Systém musí být dostatečně transparentní, aby jej zavádějící subjekt mohl správně používat a interpretovat jeho výstupy.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237e\">Lidský dohled</h3>\n<p>Vysoce rizikový systém musí být navržen tak, aby nad ním mohl během používání účinně dohlížet člověk. Osoba zajišťující dohled musí mimo jiné rozumět omezením systému a riziku přílišné důvěry v automatizovaný výstup – tzv. <strong>automation bias</strong>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237f\">Přesnost, robustnost a kybernetická bezpečnost</h3>\n<p>Systém musí během svého životního cyklu dosahovat přiměřené úrovně přesnosti a odolnosti proti chybám i úmyslným útokům.</p>\n<p>Poskytovatel musí mít také systém řízení kvality, uchovávat dokumentaci, provádět požadované posouzení shody, registrovat systém, přijímat nápravná opatření a spolupracovat s dozorovými orgány.</p>\n<p>Zavádějící subjekt musí systém používat podle pokynů, zajistit kvalifikovaný lidský dohled, sledovat jeho fungování a za stanovených okolností uchovávat logy a hlásit problémy.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237g\">Posouzení dopadu na základní práva</h2>\n<p>U některých vysoce rizikových systémů musí být před nasazením proveden <strong>Fundamental Rights Impact Assessment – FRIA</strong>, tedy posouzení dopadu na základní práva.</p>\n<p>Tato povinnost se týká zejména určitých veřejnoprávních subjektů, soukromých subjektů poskytujících veřejné služby a některých systémů využívaných například pro posuzování úvěruschopnosti či životního a zdravotního pojištění. Posouzení se zabývá tím, koho systém ovlivní, jaká rizika může vytvářet a jak budou tato rizika a lidský dohled řešeny.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237h\">Kapitola IV – Povinnosti transparentnosti</h2>\n<p>Jedna z prakticky nejviditelnějších částí AI Actu začala platit <strong>2. srpna 2026</strong>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237i\">Chatbot musí přiznat, že je chatbot</h3>\n<p>Pokud je systém navržen tak, aby přímo komunikoval s člověkem, musí být uživatel vhodným způsobem informován, že komunikuje se systémem AI – pokud to již není z okolností zjevné.</p>\n<p>To se týká například chatbotů, voicebotů nebo AI agentů komunikujících se zákazníkem.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237j\">Strojově čitelné označování syntetického obsahu</h3>\n<p>Poskytovatelé systémů vytvářejících syntetický zvuk, obraz, video nebo text musí zajistit, aby jejich výstupy byly ve stanovených případech označeny <strong>strojově čitelným způsobem</strong> a bylo možné zjistit, že byly vytvořeny nebo manipulovány AI.</p>\n<p>U systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 poskytuje AI Omnibus pro tuto technickou povinnost přechodné období do <strong>2. prosince 2026</strong>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237k\">Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace</h3>\n<p>Pokud je dovoleno použití systému rozpoznávajícího emoce nebo biometricky kategorizujícího osoby, musí být dotčené osoby o jeho použití informovány.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237l\">Deepfakes</h3>\n<p>Pokud zavádějící subjekt vytváří nebo manipuluje obrazový, zvukový či audiovizuální obsah tak, že může působit autenticky, musí být zveřejněno, že jde o obsah vytvořený nebo upravený AI.</p>\n<p>Zvláštní pravidla existují pro umělecká, satirická a obdobná díla, aby označení zbytečně nenarušovalo samotné dílo.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237m\">Texty o záležitostech veřejného zájmu</h3>\n<p>Povinnost zveřejnit použití AI se může vztahovat také na text vytvořený nebo významně upravený AI a zveřejněný za účelem informování veřejnosti o otázkách veřejného zájmu.</p>\n<p>Výjimka může platit tehdy, pokud obsah prošel skutečným <strong>lidským redakčním přezkumem</strong> a za jeho zveřejnění nese redakční odpovědnost konkrétní osoba nebo organizace.</p>\n<p>To je mimochodem velmi důležité pro média a publicistické weby: <strong>AI Act nezavádí jednoduché pravidlo „každá věta, při jejímž psaní pomohla AI, musí být označena“</strong>.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237n\">Kapitola V – Modely AI pro obecné účely (GPAI)</h2>\n<p>AI Act neřeší pouze koncové aplikace, ale také <strong>obecné AI modely</strong>, které mohou být základem velkého množství dalších systémů – typicky velké jazykové nebo multimodální modely.</p>\n<p>Poskytovatelé GPAI modelů musí zejména:</p>\n<ul>\n<li>vést a aktualizovat technickou dokumentaci modelu,</li>\n<li>poskytovat potřebné informace vývojářům, kteří model začlení do svých vlastních systémů,</li>\n<li>zavést politiku respektování evropského autorského práva včetně výhrad práv při text and data miningu,</li>\n<li>zveřejnit dostatečně podrobný souhrn obsahu použitého k trénování podle šablony Evropského úřadu pro AI,</li>\n<li>spolupracovat s příslušnými orgány.</li>\n</ul>\n<p>Pro některé modely poskytované pod svobodnou a open-source licencí platí výjimka z části dokumentačních požadavků. <strong>Nejde však o úplnou výjimku z AI Actu</strong> a nevztahuje se stejným způsobem na GPAI modely se systémovým rizikem.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jvmucm4237o\">GPAI se systémovým rizikem</h3>\n<p>U nejschopnějších modelů se systémovým rizikem přibývají další povinnosti, zejména:</p>\n<ul>\n<li>hodnocení modelu včetně adversariálního testování (testování systému daty, která pravděpodobně mohou vést k problematickému výstupu),</li>\n<li>identifikace a omezování systémových rizik,</li>\n<li>sledování a hlášení závažných incidentů,</li>\n<li>odpovídající kybernetická bezpečnost modelu a jeho fyzické infrastruktury.</li>\n</ul>\n<p>Povinnosti pro nové GPAI modely se uplatňují od <strong>2. srpna 2025</strong>. Od <strong>2. srpna 2026</strong> má Evropská komise prostřednictvím Úřadu pro AI také pravomoc jejich dodržování přímo vymáhat.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237p\">Kapitola VI – Podpora inovací a regulační sandboxy</h2>\n<p>AI Act se nepokouší pouze omezovat rizika. Obsahuje také nástroje, které mají vývoj nových systémů usnadnit.</p>\n<p>Nejdůležitějším je <strong>AI regulatory sandbox</strong>, tedy kontrolované prostředí, ve kterém lze inovativní systém vyvíjet, trénovat, testovat a ověřovat ve spolupráci s regulátorem ještě před jeho běžným uvedením na trh.</p>\n<p>Cílem je zvýšit právní jistotu, umožnit vývojářům zjistit požadavky regulace včas a usnadnit zejména malým podnikům přístup k regulatornímu know-how.</p>\n<p>Původní AI Act požadoval alespoň jeden sandbox v každém členském státě do 2. srpna 2026. <strong>AI Omnibus tento termín posunul na 2. srpna 2027</strong> a současně posílil evropskou podporu sandboxů.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237q\">Kapitoly VII–IX – Dozor, databáze a sledování systémů</h2>\n<p>AI Act vytváří kombinovaný evropský a národní systém dohledu.</p>\n<p>Na evropské úrovni je jeho centrem <strong>European AI Office – Evropský úřad pro AI</strong>, který je součástí Evropské komise. Významnou úlohu má zejména u GPAI modelů a po AI Omnibus získal také silnější pravomoci vůči některým systémům postaveným na GPAI.</p>\n<p>Dalšími evropskými strukturami jsou zejména:</p>\n<ul>\n<li>Evropský výbor pro umělou inteligenci (AI Board),</li>\n<li>vědecký panel nezávislých expertů,</li>\n<li>poradní fórum.</li>\n</ul>\n<p>Členské státy současně určují vlastní příslušné orgány a jednotné kontaktní místo.</p>\n<p>Pro některé vysoce rizikové systémy vzniká také <strong>evropská databáze</strong>, do níž se zapisují informace potřebné pro transparentnost a dohled.</p>\n<p>Poskytovatelé vysoce rizikových systémů musí po jejich uvedení na trh průběžně sledovat fungování systémů, vyhodnocovat nové informace o rizicích a za stanovených podmínek hlásit závažné incidenty. Dozorové orgány mohou vyžadovat dokumentaci, provádět kontroly a požadovat nápravná opatření.</p>\n<p>Dokonce i systém, který formálně splňuje požadavky AI Actu, může být předmětem zásahu, pokud se v praxi ukáže, že představuje nepřijatelné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237r\">Práva osob dotčených rozhodováním AI</h2>\n<p>AI Act není pouze souborem povinností firem.</p>\n<p>Fyzická nebo právnická osoba, která se domnívá, že došlo k porušení AI Actu, může podat <strong>stížnost příslušnému orgánu dozoru nad trhem</strong>.</p>\n<p>U určitých rozhodnutí založených na výstupu vysoce rizikového systému AI má dotčená osoba také právo získat <strong>jasné a smysluplné vysvětlení úlohy systému AI v rozhodovacím procesu a hlavních prvků přijatého rozhodnutí</strong>, pokud rozhodnutí vyvolává právní účinky nebo ji obdobně významně ovlivňuje.</p>\n<p>AI Act přitom nenahrazuje jiná práva vyplývající například z GDPR, antidiskriminačního práva, pracovního práva nebo právních předpisů na ochranu spotřebitele. Jedno použití AI tedy může současně podléhat několika různým právním režimům.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237s\">Sankce</h2>\n<p>AI Act používá sankce, které mohou být zejména pro velké společnosti velmi vysoké.</p>\n<p>Za použití zakázaných praktik podle článku 5 může sankce dosáhnout až:</p>\n<p><strong>35 milionů eur nebo 7 % celkového celosvětového ročního obratu</strong>, podle toho, která hodnota je v daném případě vyšší.</p>\n<p>Za jiná závažná porušení povinností může jít až o:</p>\n<p><strong>15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu</strong>.</p>\n<p>Za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací orgánům může pokuta dosáhnout:</p>\n<p><strong>7,5 milionu eur nebo 1 % celosvětového ročního obratu</strong>.</p>\n<p>U malých a středních podniků a po AI Omnibus rovněž u malých společností se střední tržní kapitalizací se používají zvýhodněná pravidla, aby sankce nebyla ve vztahu k velikosti podniku likvidační. AI Act současně vyžaduje, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující.</p>\n<p>Uvedené částky jsou <strong>maximální limity</strong>, nikoli automaticky ukládané pokuty.</p>\n<h1 id=\"mcetoc_1jvmucm4237t\">Implementace AI Actu v České republice</h1>\n<p>Situace v České republice je k 10. srpnu 2026 poněkud zvláštní.</p>\n<p>AI Act je již přímo použitelný. <strong>Obecný český adaptační zákon o umělé inteligenci však dosud nebyl přijat.</strong></p>\n<p>Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo minimalistický návrh <strong>zákona o umělé inteligenci a o změně některých souvisejících zákonů</strong>, jehož smyslem není přepisovat evropské povinnosti, ale zejména určit české orgány dozoru, upravit jejich spolupráci, oznamující orgán, procesní pravidla a národní sankční mechanismy.</p>\n<p>Ještě <strong>6. srpna 2026</strong> návrh projednávala Legislativní rada vlády. Výsledek byl jednoznačný:</p>\n<p><strong>Legislativní rada vlády projednání návrhu přerušila.</strong></p>\n<p>V databázi ODok je materiál veden pod číslem <strong>503/26</strong>, přičemž k 10. srpnu není uvedeno číslo sněmovního ani senátního tisku.</p>\n<p>To však <strong>neznamená, že v Česku AI Act neplatí</strong>. Evropské nařízení se použije přímo, český zákon má především vytvořit a definitivně upravit národní institucionální a procesní mechanismus.</p>\n<h2 id=\"mcetoc_1jvmucm4237u\">Plánované české orgány</h2>\n<p>Podle dosud zveřejněné implementační koncepce a návrhu zákona má být dohled rozdělen mezi několik institucí.</p>\n<p><strong>Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)</strong><br>Je národním gestorem implementace AI Actu a koordinuje českou politiku v oblasti umělé inteligence.</p>\n<p><strong>Český telekomunikační úřad (ČTÚ)</strong><br>Má být hlavním orgánem dozoru nad trhem a jednotným kontaktním místem pro AI Act. ČTÚ již vytvořil vlastní kapacity pro dohled nad AI a zveřejňuje metodické materiály k jeho použití. Například 31. července 2026 vydal podrobnou informaci k transparentnosti podle článku 50.</p>\n<p><strong>Česká národní banka (ČNB)</strong><br>Má vykonávat příslušný dohled v regulovaných oblastech finančního trhu.</p>\n<p><strong>Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)</strong><br>Bude mít roli tam, kde se využívání AI překrývá s ochranou osobních údajů a s dalšími pravomocemi, které mu přiznává AI Act.</p>\n<p><strong>Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ)</strong><br>Má působit jako český <strong>oznamující orgán</strong>, tedy posuzovat a oznamovat subjekty oprávněné k posuzování shody některých systémů AI. Nemá sám provádět jejich komerční certifikaci.</p>\n<p><strong>Česká agentura pro standardizaci (ČAS)</strong><br>Podle českého implementačního plánu má odpovídat za vytvoření a správu národního regulačního sandboxu.</p>\n<p><strong>Veřejný ochránce práv</strong><br>Má významnou roli při ochraně základních práv.</p>\n<p>MPO již jako české orgány podle <strong>článku 77 AI Actu</strong>, tedy orgány ochrany základních práv oprávněné získávat potřebné informace a dokumentaci o vysoce rizikových systémech, uvádí <strong>Úřad pro ochranu osobních údajů a Kancelář veřejného ochránce práv</strong>.</p>\n<p>Definitivní rozdělení pravomocí je nicméně vhodné posuzovat podle konečné podoby českého zákona, protože legislativní proces dosud nebyl dokončen.</p>\n<h1 id=\"mcetoc_1jvmucm4237v\">Česká legislativa již upravující konkrétní použití AI</h1>\n<p>Přestože obecný adaptační zákon zatím přijat není, v českém právním řádu již existuje <strong>konkrétní úprava přímo navazující na AI Act</strong>.</p>\n<p>Zákon č. <strong>230/2025 Sb.</strong> změnil mimo jiné zákon č. <strong>110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů</strong>, do něhož byly vloženy § 39a až 39c upravující tzv. <strong>izolovaný systém vzdálené biometrické identifikace osob v reálném čase</strong>.</p>\n<p>Jde o využití systému AI ve vymezených objektech a prostorách <strong>mezinárodního letiště</strong>.</p>\n<p>Zákon velmi přesně omezuje účely, pro které lze systém použít. Patří mezi ně například:</p>\n<ul>\n<li>pátrání po pohřešovaných osobách nebo některých obětech trestné činnosti,</li>\n<li>pátrání po osobách podezřelých nebo odsouzených za stanovené závažné trestné činy,</li>\n<li>předcházení konkrétnímu závažnému a bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví,</li>\n<li>předcházení hrozícímu teroristickému útoku.</li>\n</ul>\n<p>Použití systému zásadně vyžaduje <strong>předchozí písemné povolení příslušného soudce vrchního soudu</strong>. Zákon stanoví také pravidla pro obsah referenční databáze, posuzování nezbytnosti a přiměřenosti použití, oznamování Úřadu pro ochranu osobních údajů a nakládání s biometrickými údaji.</p>\n<p>Jde o dobrý příklad toho, jak AI Act funguje spolu s národním právem: samotné evropské nařízení stanoví velmi úzké podmínky, za nichž může členský stát takovou biometrickou identifikaci připustit, a český zákon potom vytváří konkrétní právní základ a povolovací mechanismus.</p>\n<h1 id=\"mcetoc_1jvmucm42380\">Vztah k GDPR a dalším předpisům</h1>\n<p>AI Act nenahrazuje GDPR ani ostatní evropskou a českou legislativu.</p>\n<p>Pokud systém AI zpracovává osobní údaje, musí vedle AI Actu splňovat také požadavky <strong>GDPR a zákona č. 110/2019 Sb.</strong></p>\n<p>Stejně tak může použití AI současně podléhat například:</p>\n<ul>\n<li>právním předpisům na ochranu spotřebitele,</li>\n<li>antidiskriminačnímu právu,</li>\n<li>pracovnímu právu,</li>\n<li>autorskému právu,</li>\n<li>předpisům o bezpečnosti výrobků,</li>\n<li>sektorové regulaci zdravotnictví, finančních služeb, dopravy apod.</li>\n</ul>\n<p>Splnění AI Actu tedy automaticky neznamená, že je určitý způsob používání AI právně bezproblémový podle všech ostatních předpisů.</p>\n<h1 id=\"mcetoc_1jvmucm42381\">Co AI Act prakticky znamená pro běžnou firmu nebo organizaci?</h1>\n<p>Pro většinu organizací, které si pouze pořídily například ChatGPT, Microsoft Copilot nebo jiný běžný nástroj generativní AI, <strong>neznamená AI Act povinnost budovat rozsáhlý certifikační aparát</strong>.</p>\n<p>Prvním krokem by mělo být zjištění:</p>\n<ol>\n<li><strong>Jaké systémy AI organizace skutečně používá.</strong></li>\n<li><strong>V jaké roli vystupuje</strong> – zda pouze jako zavádějící subjekt, nebo zároveň jako poskytovatel vlastního systému.</li>\n<li><strong>K jakému účelu se systém používá.</strong></li>\n<li>Zda nejde o zakázanou praktiku.</li>\n<li>Zda použití nemůže spadat mezi vysoce rizikové systémy.</li>\n<li>Zda se neuplatní transparentnost podle článku 50.</li>\n<li>Jaké znalosti potřebují lidé, kteří systém používají.</li>\n<li>Jak jsou řešena osobní, důvěrná a autorsky chráněná data.</li>\n<li>Jak organizace ověřuje důležité výstupy AI a kdo za rozhodnutí nese odpovědnost.</li>\n</ol>\n<p>Pro běžné kancelářské používání generativní AI tak budou z AI Actu často nejdůležitější <strong>AI gramotnost, transparentnost, odpovědné používání výstupů a správné rozlišení, zda systém není nasazován v citlivější oblasti</strong>.</p>\n<p>Situace je zásadně jiná například tehdy, používá-li zaměstnavatel AI k automatickému výběru lidí do zaměstnání, banka k posuzování úvěruschopnosti, veřejný orgán k rozhodování o občanovi nebo výrobce zabuduje AI do bezpečnostní funkce regulovaného výrobku.</p>\n<h1 id=\"mcetoc_1jvmucm42382\">Hlavní zdroje a odkazy</h1>\n<p><strong>Aktuální konsolidované znění AI Actu po novele z července 2026:</strong><br><a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02024R1689-20260727\">Nařízení (EU) 2024/1689 – konsolidované znění EUR-Lex</a></p>\n<p><strong>Původní znění nařízení:</strong><br><a href=\"https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj/cze\">Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689</a></p>\n<p><strong>AI Omnibus 2026:</strong><br><a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32026R1744\">Nařízení (EU) 2026/1744</a></p>\n<p><strong>Evropská komise – hlavní stránka AI Actu:</strong><br><a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/regulatory-framework-ai\">AI Act – Shaping Europe’s digital future</a></p>\n<p><strong>AI Act Service Desk a interaktivní výklad jednotlivých článků:</strong><br><a href=\"https://ai-act-service-desk.ec.europa.eu/\">AI Act Service Desk</a></p>\n<p><strong>Transparentnost AI generovaného obsahu:</strong><br><a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/code-practice-ai-generated-content\">Code of Practice on Transparency of AI-generated Content</a></p>\n<p><strong>Pravidla pro GPAI:</strong><br><a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/guidelines-gpai-providers\">Guidelines for providers of general-purpose AI models</a></p>\n<p><strong>Vymáhání a sankce:</strong><br><a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/enforcement-ai-act\">The enforcement framework of the AI Act</a></p>\n<p><strong>Česká implementace – MPO:</strong><br><a href=\"https://mpo.gov.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/umela-inteligence/\">Umělá inteligence – Ministerstvo průmyslu a obchodu</a></p>\n<p><strong>Český návrh adaptačního zákona:</strong><br><a href=\"https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDLSJSEUC/\">ODok – Návrh zákona o umělé inteligenci, materiál 503/26</a></p>\n<p><strong>Aktuální stav projednávání českého zákona:</strong><br><a href=\"https://vlada.gov.cz/cz/ppov/lrv/programy-zasedani-a-vasledky/program-336--zasedani-lrv-06-08-2026-a-jeho-vysledky-228036/\">Legislativní rada vlády – 336. zasedání dne 6. srpna 2026</a></p>\n<p><strong>Český telekomunikační úřad – AI Act:</strong><br><a href=\"https://ctu.gov.cz/umela-inteligence\">Umělá inteligence – ČTÚ</a></p>\n<p><strong>Česká pravidla vzdálené biometrické identifikace:</strong><br><a href=\"https://e-sbirka.gov.cz/sb/2019/110?zalozka=text\">Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů – aktuální znění v e-Sbírce</a></p>\n<p> </p>\n<p><strong>Stav textu: 10. srpna 2026.</strong></p>\n<p>Nejdůležitější změnou oproti starším výkladům AI Actu je novela <strong>AI Omnibus 2026</strong>. Starší materiály proto mohou stále uvádět zejména neaktuální data 2. srpna 2026 a 2. srpna 2027 pro plnou použitelnost režimu vysoce rizikových systémů a původní termín pro regulační sandboxy.</p>\n<p> </p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/30/ChatGPT-Image-11.-8.-2026-00_44_27-4.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Umělá inteligence",
                   "Osvěta",
                   "Legislativa",
                   "AI Omnibus",
                   "AI Act"
            ],
            "date_published": "2026-08-11T00:41:30+02:00",
            "date_modified": "2026-08-11T01:10:05+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/overitelny-vycet-hlavnich-verejne-znamych-incidentu-a-provokaci-ruska-smerem-k-nato-od-pocatku-roku-2025-do-konce-kvetna-2026/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/overitelny-vycet-hlavnich-verejne-znamych-incidentu-a-provokaci-ruska-smerem-k-nato-od-pocatku-roku-2025-do-konce-kvetna-2026/",
            "title": "Ověřitelný výčet hlavních veřejně známých incidentů a provokací Ruska směrem k NATO od počátku roku 2025 do konce května 2026",
            "summary": "Stručný seznam ověřitelných icidentů a provokací Ruska směrem k zemím EU a NATO. Bohužel ne všechny ruskem způsobené incidenty lze dohledat nebo zveřejnit. Část z nich je utajená, část je jen vyšetřovaná a část zůstává jen v režimu \"připisováno Rusku\". Nejlépe doložené jsou: drony v&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Stručný seznam ověřitelných icidentů a provokací Ruska směrem k zemím EU a NATO. Bohužel ne všechny ruskem způsobené incidenty lze dohledat nebo zveřejnit. Část z nich je utajená, část je jen vyšetřovaná a část zůstává jen v režimu \"připisováno Rusku\".</strong></p>\n<p data-source-line=\"4\">Nejlépe doložené jsou: drony v Polsku, MiGy v Estonsku, zásah dronem v Rumunsku, námořní provokace v Dánsku, kabelové kauzy a ruské útoky na civilní lodě v ukrajinských černomořských přístavech.</p>\n<blockquote>\n<p data-source-line=\"6\"><strong>Nejde přitomo izolované incidenty. V letech 2025–2026 je vidět vzorec nátlaku pod prahem otevřené války: narušování vzdušného prostoru, testování reakce NATO, sabotáž kabelů, agresivní chování námořnictva, rušení navigace, útoky na civilní lodní dopravu u Ukrajiny a pozemní sabotáže.</strong></p>\n</blockquote>\n<div class=\"post__toc\">\n<h3>Obsah</h3>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nk\">Vzdušný prostor NATO</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nl\">10. září 2025 – Polsko</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nm\">19. září 2025 – Estonsko</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nn\">září 2025 – širší vzorec narušení</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5no\">2025 – Norsko</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5np\">květen 2026 – Pobaltí</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nq\">29. května 2026 – Rumunsko / Galați</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nr\">Baltské moře, podmořská infrastruktura, lodní provoz</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5ns\">leden 2025 – Baltic Sentry</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nt\">26. ledna 2025 – kabel Lotyšsko–Švédsko</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nu\">srpen 2025 – případ Eagle S</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5nv\">31. prosince 2025 – Finsko a Estonsko</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o0\">říjen 2025 – Dánské úžiny</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o1\">2025–2026 – GPS/GNSS rušení v Baltu</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o2\">Černé moře a útoky na civilní lodě</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o3\">12. prosince 2025 – Oděská oblast</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o4\">26. prosince 2025 – jih Ukrajiny</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o5\">30. prosince 2025 – ukrajinské černomořské přístavy</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o6\">9. ledna 2026 – Oděská oblast</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o7\">4.–5. března 2026 – Čornomorsk</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o8\">Pozemní sabotáže na území NATO</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5o9\">listopad 2025 – Polsko, železniční sabotáž</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus4qsb5oa\">2025 – širší ruská sabotážní kampaň v Evropě</a></li>\n</ul>\n</li>\n</ul>\n</div>\n<h4 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nk\" data-source-line=\"8\">Vzdušný prostor NATO</h4>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nl\" data-source-line=\"9\">10. září 2025 – Polsko</h5>\n<p data-source-line=\"10\">Do polského vzdušného prostoru proniklo větší množství ruských dronů; Polsko a spojenci NATO část z nich sestřelili. Polsko aktivovalo konzultace podle článku 4 a NATO následně spustilo aktivitu Eastern Sentry. Cílem operace je posílit ochranu východního křídla NATO, které bylo napadeno.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nm\" data-source-line=\"11\">19. září 2025 – Estonsko</h5>\n<p data-source-line=\"12\">Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor asi na 12 minut. NATO je zachytilo a vyvedlo. Rusko odpovědnost odmítlo.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nn\" data-source-line=\"13\">září 2025 – širší vzorec narušení</h5>\n<p data-source-line=\"14\">NATO oficiálně uvedlo, že kromě Polska a Estonska zažily v té době ruská narušení vzdušného prostoru také Finsko, Lotyšsko, Litva, Norsko a Rumunsko.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5no\" data-source-line=\"15\">2025 – Norsko</h5>\n<p data-source-line=\"16\">Norsko uvedlo tři ruská narušení svého vzdušného prostoru v oblasti Finnmarku — první takové případy po zhruba deseti letech.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5np\" data-source-line=\"17\">květen 2026 – Pobaltí</h5>\n<p data-source-line=\"18\">Reuters popsal opakované průlety ukrajinských dronů do vzdušného prostoru pobaltských států NATO; pobaltské úřady a Kyjev tvrdí, že část těchto incidentů souvisí s ruským elektronickým rušením a přesměrováváním dronů.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nq\" data-source-line=\"19\">29. května 2026 – Rumunsko / Galați</h5>\n<p data-source-line=\"20\">Ruský dron, údajně původně mířící na Ukrajinu, zasáhl obytný dům v rumunském Galați a zranil dva civilisty. Rumunsko incident označilo za ruské narušení vzdušného prostoru; NATO jej odsoudilo jako bezohledné.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nr\" data-source-line=\"21\">Baltské moře, podmořská infrastruktura, lodní provoz</h4>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5ns\" data-source-line=\"22\">leden 2025 – Baltic Sentry</h5>\n<p data-source-line=\"23\">Po sérii poškození podmořské infrastruktury v Baltském moři NATO spustilo misi Baltic Sentry — lodě, letadla a námořní drony na ochranu kabelů a potrubí.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nt\" data-source-line=\"24\">26. ledna 2025 – kabel Lotyšsko–Švédsko</h5>\n<p data-source-line=\"25\">Švédsko otevřelo vyšetřování sabotáže po poškození podmořského kabelu v Baltském moři; incident zapadal do širší série podezřelých poškození infrastruktury v regionu.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nu\" data-source-line=\"26\">srpen 2025 – případ Eagle S</h5>\n<p data-source-line=\"27\">Finsko obvinilo kapitána a důstojníky tankeru Eagle S, spojovaného s ruskou „stínovou flotilou“, kvůli poškození pěti podmořských energetických a telekomunikačních kabelů mezi Finskem a Estonskem. Samotné poškození se stalo koncem roku 2024, ale trestní fáze běžela v roce 2025.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5nv\" data-source-line=\"28\">31. prosince 2025 – Finsko a Estonsko</h5>\n<p data-source-line=\"29\">Finská policie zadržela loď plující z Ruska kvůli podezření ze sabotáže telekomunikačního kabelu mezi Helsinkami a Estonskem.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o0\" data-source-line=\"30\">říjen 2025 – Dánské úžiny</h5>\n<p data-source-line=\"31\">Dánská vojenská rozvědka uvedla, že ruské válečné lodě opakovaně pluly kolizními kurzy vůči dánským plavidlům, mířily zbraněmi na dánské lodě a vrtulníky a rušily navigaci v úžinách mezi Baltem a Severním mořem.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o1\" data-source-line=\"32\">2025–2026 – GPS/GNSS rušení v Baltu</h5>\n<p data-source-line=\"33\">Polsko, Litva, Estonsko a Finsko připisují Rusku rozsáhlé rušení či spoofing GPS v oblasti Baltu; Litva v květnu 2026 uvedla, že ruské schopnosti z Kaliningradu výrazně narostly a zasahují až stovky kilometrů do Evropy.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o2\" data-source-line=\"34\">Černé moře a útoky na civilní lodě</h4>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o3\" data-source-line=\"35\">12. prosince 2025 – Oděská oblast</h5>\n<p data-source-line=\"36\">Ruské útoky na ukrajinské černomořské přístavy poškodily tři turecké lodě, včetně plavidla převážejícího potraviny.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o4\" data-source-line=\"37\">26. prosince 2025 – jih Ukrajiny</h5>\n<p data-source-line=\"38\">Ruské drony poškodily cizí civilní plavidla pod slovenskou, palauskou a liberijskou vlajkou v přístavech v Oděské a Mykolajivské oblasti.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o5\" data-source-line=\"39\">30. prosince 2025 – ukrajinské černomořské přístavy</h5>\n<p data-source-line=\"40\">Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že ruské drony zasáhly dvě panamské civilní lodě Emmakris III a Captain Karam při vplouvání do ukrajinského přístavu kvůli nakládce pšenice.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o6\" data-source-line=\"41\">9. ledna 2026 – Oděská oblast</h5>\n<p data-source-line=\"42\">Ruské drony podle ukrajinských úřadů zasáhly dvě cizí civilní lodě; jeden syrský občan zahynul a další byl zraněn.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o7\" data-source-line=\"43\">4.–5. března 2026 – Čornomorsk</h5>\n<p data-source-line=\"44\">Ukrajina uvedla, že ruský dron zasáhl panamskou civilní nákladní loď při odplutí z přístavu Čornomorsk; zraněno bylo několik členů posádky.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o8\" data-source-line=\"45\">Pozemní sabotáže na území NATO</h4>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5o9\" data-source-line=\"46\">listopad 2025 – Polsko, železniční sabotáž</h5>\n<p data-source-line=\"47\">Polsko označilo za hlavního podezřelého ruskou rozvědku po sabotáži železniční tratě; identifikováni byli podezřelí a případ byl vyšetřován jako útok na infrastrukturu.</p>\n<h5 id=\"mcetoc_1jus4qsb5oa\" data-source-line=\"48\">2025 – širší ruská sabotážní kampaň v Evropě</h5>\n<p data-source-line=\"49\">CSIS, RUSI a další analytická pracoviště popsala eskalující ruskou sabotážní a subverzní kampaň proti evropským a americkým cílům v Evropě, zejména připisovanou GRU. Do veřejně zdokumentovaných typů patří žhářství, útoky na logistiku, železnice, sklady, kabely a nábor místních vykonavatelů sabotáží.</p>\n<p data-source-line=\"51\"><strong>Zdroje</strong>: Reuters, NATO, HIGH NORTH NEWS, AP NEWS, BUSINESS INSIDER, Al Jazeera, The Moscow Times, ABC News, gov.pl, CSIS, RUSI</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/28/ChatGPT-Image-31.-7.-2026-15_37_59-4.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Rusko",
                   "Osvěta",
                   "Hybridní války",
                   "Agrese"
            ],
            "date_published": "2026-06-01T15:27:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-04T01:31:51+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/omezovani-pristupu-deti-k-online-sluzbam-ve-svete/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/omezovani-pristupu-deti-k-online-sluzbam-ve-svete/",
            "title": "Omezování přístupu dětí k online službám ve světě",
            "summary": "Ochrana dětí na internetu je už delší dobu poměrně aktuálním tématem nejenom politiků. Internet, a to je neoddiskutovatelný fakt, vystavuje děti obrovskému množství rizik. A zdaleka to není jen porno. Raketově roste agrese a kyberšikana, zastrašování, sexuální zneužívání a vydírání. Umělá inteligence umožňuje jednoduše vytvářet&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Ochrana dětí na internetu je už delší dobu poměrně aktuálním tématem nejenom politiků. Internet, a to je neoddiskutovatelný fakt, vystavuje děti obrovskému množství rizik. A zdaleka to není jen porno.</strong></p>\n<blockquote>\n<p data-source-line=\"4\"><strong>Raketově roste agrese a kyberšikana, zastrašování, sexuální zneužívání a vydírání. Umělá inteligence umožňuje jednoduše vytvářet falešné, nicméně velmi realistické fotografie a intimní snímky nebo šířit velice přesvědčivé, avšak nepravdivé informace.</strong></p>\n</blockquote>\n<p data-source-line=\"6\">Nejjednodušší, nikoliv však nejúčinnější, bývá omezení přístupu dětí k online službám včetně sociálních sítí. Většina zemí zaváděním věkových limitů pro přístup k některým sociálním sítím a dalšímu nevhodnému obsahu už začala, a nezřídka tím i skončila. Není totiž úplně jednoduché stanovit věk, od kdy může dítě začít využívat online služby a sociální sítí, které služby dětem povolit a které nikoliv, jak dodržování limitů online službami kontrolovat, jak přitom ochránit soukromí dětí a současně neomezit svobodu na internetu?</p>\n<h3 data-source-line=\"7\">Věk pro samostatný souhlas se zpracováním dat</h3>\n<p data-source-line=\"8\">Většina evropských zemí vychází z tzv. „<strong>věku digitálního souhlasu</strong>“. Jde o věk, od něhož dítě může samo udělit souhlas se zpracováním osobních údajů online. Obvykle jde o věk, kdy dítě získává doklad totožnosti, např. občanský průkaz. Před dovršením tohoto věku dítě potřebuje ke zřízení účtu souhlas rodičů. V Evropské unii stanoví věk digitálního souhlasu právní norma GDPR <a href=\"https://gdpr-info.eu/art-8-gdpr/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"> na 16 let</a> s tím, že jednotlivé země si ho mohou snížit až na 13 let. Odpovědnost za kontrolu a dodržování je povětšinou definována velice vágně, přičemž se tak nějak předpokládá, že je to povinnost provozovatele sociální sítě a samozřejmě také rodičů, neboť právě rodiče za svoje děti ze zákona odpovídají.</p>\n<figure class=\"post__image post__image--center\"><img loading=\"lazy\" src=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/27/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM.png\" alt=\"Věk pro samostatný souhlas v EU a dalších zemích\" width=\"1920\" height=\"1160\" sizes=\"(max-width: 1920px) 100vw, 1920px\" srcset=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM-xs.png 640w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM-sm.png 768w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM-md.png 1024w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM-lg.png 1366w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM-xl.png 1600w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/VEKOVE-OMEZENI-DETI-SOC-SITIM-2xl.png 1920w\">\n<figcaption>Věk pro samostatný souhlas v EU a dalších zemích</figcaption>\n</figure>\n<h3 data-source-line=\"10\">Věk zákazu přístupu daný zákonem</h3>\n<p data-source-line=\"11\">Druhou variantou je zákonem stanovený věk zákazu, před jehož dosažením si nesmí dítě zřídit účet na sociálních sítích či určitých online službách. Ty bývají obvykle v zákoně přímo vyjmenovány nebo aspoň specifikovány. Odpovědnost za ověření věku nenesou rodiče, ale plně provozovatel sociální sítě nebo online služby.</p>\n<p data-source-line=\"13\">Skutečný zákaz účtů na sociálních sítích pro děti pod určitou věkovou hranicí plošně zavedla například Austrálie, která od roku 2025 <a href=\"https://www.esafety.gov.au/about-us/industry-regulation/social-media-age-restrictions\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">zakazuje účty na hlavních sociálních sítích osobám mladším 16 let</a>. Odpovědnost není na rodičích, nýbrž na provozovatelích platforem. Ty musí podniknout „<strong>reasonable steps</strong>“ — tedy rozumné technické kroky k ověření věku uživatelů a blokování účtů nezletilých Australanů. Nejde přitom o jeden nějaký konkrétní nařízený systém pro ověřování, platformy mohou používat biometrické odhady věku, ověřování dokladů, telefonních čísel, SIM karet, identity či behaviorální analýzu (analýzu chování), umělou inteligenci a množství dalších nástrojů. Technickými prostředky lze koneckonců odhalit i použití VPN, která se teď v Evropském parlamentu stala hitem sezóny.</p>\n<h3 data-source-line=\"14\">Jak řeší ochranu dětí jinde</h3>\n<h4 data-source-line=\"15\">USA</h4>\n<p data-source-line=\"16\">V USA jsou výrazně tvrdší. <a href=\"https://www.ftc.gov/legal-library/browse/rules/childrens-online-privacy-protection-rule-coppa\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Zákon</a> ukládá provozovatelům online služeb určených pro děti mladší 13 let specifické a přísné požadavky pro přístup nebo nakládání s osobními daty dětí. Věkový limit 13 let si tak stanovuje i většina provozovatelů sociálních sítí, např. Meta, hlavně proto, aby nemusely přísné požadavky amerického zákona plnit.</p>\n<h4 data-source-line=\"17\">Velká Británie</h4>\n<p data-source-line=\"18\">Přísná pravidla zavedla nedávno i Velká Británie. Výrazně zpřísňuje ochranu dětí, stanoví věk přístupu k online službám na 16 let a odpovědnost za kontrolu věku podobně jako Austrálie či USA <a href=\"https://www.lewissilkin.com/insights/2026/04/17/age-assurance-in-2026-what-do-digital-businesses-operating-in-the-uk-and-eu-need-to-know\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">klade na provozovatele</a>.</p>\n<h4 data-source-line=\"19\">Rusko</h4>\n<p data-source-line=\"20\">V Rusku není obecně stanoven věkový limit pro děti, přístup k internetovým zdrojům ale řídí Federální služba pro dohled nad komunikacemi (<a href=\"https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0%BE%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D0%BD%D0%B0%D0%B4%D0%B7%D0%BE%D1%80\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Roskomnadzor</a>). Kromě tlaku na využívání domácích sociálních sítí, jako jsou Odnoklassniki (Spolužáci), VK (V kontaktě) nebo Rutube, Rusko většinu globálních platforem omezuje nebo úplně blokuje. Zcela nedostupné jsou v Rusku např. Facebook, Instagram, X nebo LinkedIn (už od roku 2016). Další, třeba YouTube, jsou blokovány částečně nebo silně zpomalovány. V současné době Roskomnadzor silně omezuje i velice oblíbený a rozšířený messenger Telegram, hojně používaný i ve státní sféře a armádou. To vede k nevoli nejen běžných Rusů, ale i úřadů a dokonce i velení vojsk.</p>\n<figure class=\"post__image post__image--center\"><img loading=\"lazy\" src=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/27/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO.png\" alt=\"Omezení internetu v Rusku\" width=\"1920\" height=\"1504\" sizes=\"(max-width: 1920px) 100vw, 1920px\" srcset=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO-xs.png 640w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO-sm.png 768w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO-md.png 1024w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO-lg.png 1366w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO-xl.png 1600w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/27/responsive/OMEZENI-INTERNETU-RUSKO-2xl.png 1920w\">\n<figcaption>Omezení internetu v Rusku</figcaption>\n</figure>\n<h4 data-source-line=\"22\">Čína</h4>\n<p data-source-line=\"23\">V Číně, kde je internet regulován státem, platí povinné identity, sociální sítě musejí zavádět pro děti tzv. minimální režimy, časová omezení, omezení her, případně i omezení nočního přístupu dětí k internetu. To prakticky znamená státní dohled nad digitálním životem dětí.</p>\n<h3 data-source-line=\"24\">Závěrem</h3>\n<p data-source-line=\"25\">Je celkem zřejmé, že ochrana dětí na internetu je nezbytná a věkové omezení přístupu k některým online službám a zejména k sociálním sítím je v zájmu, když ničeho jiného, tak jejich psychického zdraví. Ochrana dětí na internetu by ale neměla vést k plošnému omezování nástrojů pro ochranu soukromí, např. VPN.</p>\n<p data-source-line=\"27\">Ověřování věku by měli zajišťovat provozovatelé platforem, zatímco stát by měl především stanovovat pravidla a tvrdě sankcionovat jejich porušování.</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/27/holograficke_soukromi_v_utulnem_pokoji-1.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Sociální sítě",
                   "Legislativa",
                   "Děti"
            ],
            "date_published": "2026-05-20T14:38:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-04T01:17:11+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/zpusoby-financovani-medii-verejne-sluzby-a-jejich-zavislost-na-statu-v-zemich-evropske-unie/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/zpusoby-financovani-medii-verejne-sluzby-a-jejich-zavislost-na-statu-v-zemich-evropske-unie/",
            "title": "Způsoby financování médií veřejné služby a jejich závislost na státu v zemích Evropské unie",
            "summary": "Tabulka způsobů financování veřejnoprávních médií v různých zemíech EU, hlavní slabiny a pojistky Významy jednotlivých popisů: Primární model financování určuje hlavní zdroj financování média. Většina médií má vícezdrojové financování, např. poplatky plus reklama, vlastní výroba, prodej licencí apod. Ty většinou tvoří miniritní podíl na financování. Hlavní&hellip;",
            "content_html": "<h3 data-source-line=\"2\">Tabulka způsobů financování veřejnoprávních médií v různých zemíech EU, hlavní slabiny a pojistky</h3>\n<figure class=\"post__image post__image--center\"><img loading=\"lazy\" src=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/26//TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST.png\" alt=\"Tabulka způsobů financování veřejnoprávních médií v různých zemíech EU, hlavní slabiny a pojistky\" width=\"1920\" height=\"2568\" sizes=\"(max-width: 1920px) 100vw, 1920px\" srcset=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/26//responsive/TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST-xs.png 640w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/26//responsive/TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST-sm.png 768w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/26//responsive/TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST-md.png 1024w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/26//responsive/TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST-lg.png 1366w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/26//responsive/TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST-xl.png 1600w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/26//responsive/TABULKA-VER-SLUZBY-ZAVISLOST-2xl.png 1920w\"></figure>\n<h3 data-source-line=\"6\">Významy jednotlivých popisů:</h3>\n<ol data-source-line=\"8\">\n<li><strong>Primární model financování</strong> určuje hlavní zdroj financování média. Většina médií má vícezdrojové financování, např. poplatky plus reklama, vlastní výroba, prodej licencí apod. Ty většinou tvoří miniritní podíl na financování.</li>\n<li><strong>Hlavní pojistka</strong> popisuje hlavní zákonný nástroj, který má bránit politickému a státnímu vlivu na média.</li>\n<li><strong>Hlavní slabina</strong> popisuje nejdůležitější riziko, které by mohlo umožnit média státem a politiky ovnivňovat.</li>\n<li><strong>Riziko politické závislosti</strong>, indikátor hodnotí, zda existují a fungují regulační pojistky proti přímé i nepřímé kontrole médií politickými aktéry — tedy politickými stranami, jednotlivými politiky i vládními aktéry. CMPF to v MPM 2025 definuje přesně jako posouzení „availability and effective implementation of regulatory safeguards against direct and indirect control of the media by political actors“. Jinými slovy: zkoumá se, nakolik mohou politici média vlastnit, ovládat přes management, přes news agencies nebo přes spřízněné osoby.</li>\n<li><strong>Státní regulace zdrojů a médií</strong>, indikátor hodnotí právní i praktickou situaci při rozdělování státem spravovaných zdrojů pro média. CMPF do toho výslovně řadí hlavně přidělování frekvencí, rozdělování přímých i nepřímých subvencí a také státní inzerci / státní reklamu. Nejde tedy jen o to, zda stát médiím něco dává, ale hlavně podle jakých pravidel, zda jsou tato pravidla objektivní a transparentní, a zda je stát nemůže používat k odměňování loajálních médií a trestání kritických. V reportu MPM 2025 CMPF výslovně píše, že tento indikátor sleduje „legal and practical situation“ při distribuci těchto zdrojů.</li>\n</ol>\n<h3 data-source-line=\"14\">Založeno na podkladech:</h3>\n<ol data-source-line=\"15\">\n<li><a href=\"https://rm.coe.int/note-governance-and-funding-psm/1680b6c501\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://rm.coe.int/note-governance-and-funding-psm/1680b6c501</a></li>\n<li><a href=\"https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/protecting-democracy/european-media-freedom-act_en\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/protecting-democracy/european-media-freedom-act_en</a></li>\n<li><a href=\"https://cic.periodistes.cat/wp-content/uploads/2026/02/MMP_CMPF_GeneralReport_2025.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://cic.periodistes.cat/wp-content/uploads/2026/02/MMP_CMPF_GeneralReport_2025.pdf</a></li>\n<li><a href=\"https://cmpf.eui.eu/mpm-interactive-results/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://cmpf.eui.eu/mpm-interactive-results/</a></li>\n</ol>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/26/ChatGPT-Image-31.-7.-2026-14_08_38-4.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Média",
                   "Legislativa",
                   "Koncesionářské poplatky"
            ],
            "date_published": "2026-04-15T14:14:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-01T12:55:06+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/o-financovani-medii-verejne-sluzby-v-evropske-unii/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/o-financovani-medii-verejne-sluzby-v-evropske-unii/",
            "title": "O financování médií veřejné služby v Evropské unii",
            "summary": "Jedním ze zcela zásadních, nikoliv však pochopitelných, kroků naší nové vlády je změna modelu financování médií veřejné služby z dosavadního fungujícího, stabilního a společností přijatého výběru rozhlasových a televizních poplatků na jejich financování ze státního rozpočtu. \"Prý to našim lidem ušetří peníze. Zajímalo by mne, kdo&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"4\"><strong>Jedním ze zcela zásadních, nikoliv však pochopitelných, kroků naší nové vlády je změna modelu financování médií veřejné služby z dosavadního fungujícího, stabilního a společností přijatého výběru rozhlasových a televizních poplatků na jejich financování ze státního rozpočtu.</strong></p>\n<blockquote>\n<p data-source-line=\"6\">\"Prý to <strong><em>našim lidem</em></strong> ušetří peníze. Zajímalo by mne, kdo jsou ti <strong><em>naši lidé</em></strong>, jimiž se premiér a s ním někteří ministři neustále ohánějí, ale běžný občan neušetří nic, jen to zaplatí prostřednictvím daní. Ale to je, myslím, <strong><em>našim lidem</em></strong> fuk.\" Poznámka autora.</p>\n</blockquote>\n<div class=\"post__toc\">\n<h3>Obsah</h3>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus0ppqd3j\">Hledání modelu</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus0ppqd3k\">Sám model není všespásný</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus0ppqd3l\">Pojistky a brzdy</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1jus0ppqd3m\">Jeden z nespolehlivějších je podle odborníků německý model</a></li>\n</ul>\n</div>\n<h3 id=\"mcetoc_1jus0ppqd3j\" data-source-line=\"7\">Hledání modelu</h3>\n<p data-source-line=\"8\">Pan ministr Klempíř hovoří o hledání modelu. Nemá to lehké. Navíc od 8. srpna 2025 už v EU platí hlavní povinnosti <a href=\"https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/protecting-democracy/european-media-freedom-act_cs\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">European Media Freedom Act</a>, který pro média veřejné služby požaduje zejména transparentní a předem daná pravidla financování, adekvátní, udržitelné a předvídatelné zdroje a takové postupy, aby byla chráněna jejich redakční nezávislost.</p>\n<p data-source-line=\"10\">V EU se v zásadě používají tři základní modely financování médií veřejné služby: poplatky, speciální daň a státní či státní a regionální rozpočet. Systém plateb, pojistek a brzd se však v jednotlivých zemích mnohdy výrazně liší a lze říci – co země, to originál. Třeba Itálie vybírá poplatky jako součást plateb za elektřinu, Francie váže financování médií veřejné služby na výběr DPH a Turecko zase financuje veřejnoprávní TRT převážně z poplatků uvalených na nákup rozhlasových a televizních přijímačů a z poplatků vybíraných přes účty za energie.</p>\n<p data-source-line=\"12\">Poplatky nebo rozpočty jsou povětšinou sice hlavním nikoliv však jediným zdrojem příjmů veřejnoprávních médií. V různé míře a různým způsobem je doplňují příjmy z komerčních činností, jako jsou např. reklama, výroba pořadů, prodej licencí či sponzoring. V České republice mají komerční příjmy veřejnoprávních médií minoritní podíl – <a href=\"https://informace.rozhlas.cz/sites/default/files/documents/ce257cfa747df9f3040d92b1ab0fd1fc.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Český rozhlas</a> uvádí cca 5 %, <a href=\"https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/api/media/documents/CT_Vyrocni_zprava_o_hospodareni_ucetni_zaverka_a_pr....pdf\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Česká televize</a> zhruba 11 %. Navíc je u nás využití komerčních příjmů poměrně striktně vymezeno <a href=\"https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-483/zneni-20250501\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">zákonem</a>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jus0ppqd3k\" data-source-line=\"13\">Sám model není všespásný</h3>\n<p data-source-line=\"14\">Aby bylo financování médií předvídatelné a nezneužitelní je třeba řešit i třeba způsob, jakým se prostředky z rozpočtu přidělují, kdo a jak často je přiděluje, kdo řídí a kontroluje činnost médií, kdo vybírá a dosazuje jejich vedení nebo kdo a jak využití finančních prostředků kontroluje. Model financování médií veřejné služby musí proto obsahovat tak silné pojistky, aby zneužití dokázaly účinně zabránit.</p>\n<figure class=\"post__image post__image--center\"><img loading=\"lazy\" src=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/25//financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky.png\" alt=\"Financování médií veřejné služby a procento rizika jejich politického ovlivňování\" width=\"2586\" height=\"3001\" sizes=\"(max-width: 1920px) 100vw, 1920px\" srcset=\"https://vlivoskop.cz/media/posts/25//responsive/financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky-xs.png 640w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/25//responsive/financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky-sm.png 768w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/25//responsive/financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky-md.png 1024w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/25//responsive/financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky-lg.png 1366w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/25//responsive/financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky-xl.png 1600w ,https://vlivoskop.cz/media/posts/25//responsive/financovani_mvs_evropa_cista-ua-OK-popisky-2xl.png 1920w\">\n<figcaption><strong>Financování médií veřejné služby a procento rizika jejich politického ovlivňování</strong></figcaption>\n</figure>\n<p data-source-line=\"16\">Studie <a href=\"https://cmpf.eui.eu/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Evropského monitoru médií</a> (Media Pluralism and Media Freedom Monitor) za rok 2025 jasně ukazují, viz obrázek, že riziko politického ovládání médií veřejné služby financovaných ze státního rozpočtu může činit jak pouhá 3 % (Litva), tak i 85 % (Maďarsko). Nízké riziko politického vlivu nezaručují ani poplatkové systémy, jak můžeme vidět třeba v Chorvatsku, v Řecku nebo v Polsku. Mimochodem <a href=\"https://cmpf.eui.eu/mpm-interactive-results/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">přehledná klikací mapa</a> s výsledky studie obsahuje mnohem víc informací a stojí za podívání. Výsledky možná leckoho překvapí.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jus0ppqd3l\" data-source-line=\"17\">Pojistky a brzdy</h3>\n<p data-source-line=\"18\">Nejsilnější pojistky jsou v zásadě tři. První je oddělený účet mimo státní rozpočet, který mají ve Švédsku a Finsku a je společný i většině poplatkových modelů. Oddělené financování je odolné zejména proti každoročním handrkováním o rozpočtu. Výše poplatků však často závisí na politickém rozhodnutí, příslušné zákony se stávají zbraněmi na politickém kolbišti a předmětem masívní propagandy a populismu. Optimálním řešením může být dedikované valorizační schéma, které poplatek či daň udržuje v souladu s vnějšími ekonomickými vlivy bez ohledu na politický systém. Druhou pojistkou je víceleté, tzv. ex-ante, posouzení přiměřenosti financování. To používá např. naše sousední Německo, ale i některé další státy. Jde o postup, kdy se ještě před rozhodnutím o financování veřejnoprávního média posoudí, kolik peněz opravdu potřebuje na plnění svého zákonného veřejného poslání v příštím víceletém období. Víceleté období snižuje riziko tlaku při každoročních rozpočtových jednáních. Posuzování je založeno na čtyřech základních otázkách:</p>\n<ul data-source-line=\"21\">\n<li><strong>Jaký je veřejný úkol média</strong>, tj. co má médium dělat: zpravodajství, vzdělávání, kultura, regiony, menšiny, online služby, technický rozvoj a podobně? Bez toho nelze říct, jaká částka je pro financování médií adekvátní.</li>\n<li><strong>Kolik budou tyto úkoly stát v daném období?</strong> Posuzují se odhady nákladů předložené médii, zda jsou skutečně odůvodněné.</li>\n<li><strong>Jaké budou ostatní příjmy a co zbylo z minulého období?</strong> Do výpočtu se nezapočítávají jen nové potřeby, ale i jiné příjmy a případné přebytky z minulého období. Např. v německém systému se případné přebytky na konci poplatkového období se odečítají od potřeb příštího období a nesmějí být použity na nové projekty mimo rámec schváleného poslání.</li>\n<li><strong>Na kolik let má být závazný výsledek?</strong> Smysl víceletosti je ten, že se jednou stanoví rámec na delší období a veřejnoprávní médium pak není každý rok plně vydané na milost a nemilost aktuální politické většině nebo rozpočtové krizi.</li>\n</ul>\n<p data-source-line=\"26\">Je důležité dodat ještě jednu věc, ex-ante není totéž jako běžný audit hospodaření. Audit se dívá hlavně na to, jak byly peníze utraceny zpětně. Ex-ante se naopak ptá dopředu, kolik peněz bude na splnění veřejné služby v příštích letech potřeba a zda je požadavek odůvodněný.</p>\n<p data-source-line=\"28\">Třetí pojistkou je zákaz svévolných politických škrtů během roku a různé rezervní fondy, které tlumí okamžitý politický nátlak nebo následky neočekávané krize. Naopak roční rozpočtové schvalování parlamentem je spíš politická procedura než skutečná brzda a samo o sobě veřejnoprávní média před politickým tlakem nechrání.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1jus0ppqd3m\" data-source-line=\"30\">Jeden z nespolehlivějších je podle odborníků německý model</h3>\n<p data-source-line=\"31\">Německý model financování médií veřejné služby je obecně považován za jeden z nebezpečnějších. O ex-ante posuzování se stará nezávislá komise <a href=\"https://kef-online.de/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Kommission zur Ermittlung des Finanzbedarfs der Rundfunkanstalten</a> (KEF). Tvoří ji 16 nezávislých expertů. Musí mezi nimi být lidé z auditu a poradenství, ekonomové, odborníci na mediální právo, média, techniku a také zástupci zemských účetních dvorů. Každá spolková země nominuje jednoho člena. Smysl je ten, aby to nebyl politický klub, ale odborné těleso. Mají pětiletý mandát a při výkonu funkce nejsou vázáni žádnými příkazy ani pokyny.</p>\n<p data-source-line=\"33\">Výše příspěvku se stanovuje na příspěvkové období, Beitragsperiode, které je zpravidla čtyřleté. Samotný <a href=\"https://www.rundfunkbeitrag.de/welcome/english\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">web Rundfunkbeitrag</a> výslovně uvádí, že částku po doporučení nezávislé komise stanoví premiéři spolkových zemí v několika krocích na dobu jednoho příspěvkového období, zpravidla čtyř let. Rámec se tedy počítá na několik let dopředu, ale neznamená to, že se nová částka vždy automaticky začne vybírat hned od prvního dne nového čtyřletého období. Musí ji ještě politicky převzít země do státní smlouvy a ratifikovat parlamenty.</p>\n<p data-source-line=\"35\">Přesně je to vidět na současné situaci. KEF ve svém 24. hlášení doporučila pro období 2025–2028 zvýšit měsíční poplatek z 18,36 € na 18,94 € od roku 2025. Jenže zemské vlády to neprovedly, takže podle samotné KEF od 1. ledna 2025 dál platí pořád 18,36 €. V 25. hlášení z února 2026 pak KEF už pro aktuální období 2025–2028 doporučila jen zvýšení na 18,64 € a od 1. ledna 2027, tedy jen pro zbytek této čtyřleté periody, pokud to země vůbec zavedou.</p>\n<p data-source-line=\"37\">Zákon zároveň stanoví tvrdé střety zájmů. Členy KEF nesmějí být například členové a zaměstnanci ústavních orgánů federace a spolkových zemí, lidé z ARD, ZDF, Deutschlandradia, zemských mediálních autorit, soukromých vysílatelů ani osoby, u nichž by kvůli pravidelné činnosti hrozil konflikt zájmů.</p>\n<p data-source-line=\"39\">Model, který snad jednou pan ministr navrhne, by měl být posuzován ze všech těchto a možná i dalších hledisek.</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/25/ChatGPT-Image-31.-7.-2026-14_08_38-3.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Média",
                   "Legislativa",
                   "Koncesionářské poplatky"
            ],
            "date_published": "2026-04-12T13:50:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-01T12:55:36+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/proc-cesi-naskakuji-na-propagandu-a-lzi-a-proc-neverim-ze-prestanou/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/proc-cesi-naskakuji-na-propagandu-a-lzi-a-proc-neverim-ze-prestanou/",
            "title": "Proč Češi naskakují na propagandu a lži a proč nevěřím, že přestanou?",
            "summary": "Proč je Česko tak úrodnou živnou půdou pro šíření a konzumaci propagandy a dezinformací? Důvody bych shrnul do jediného slova – „ONI“. „ONI“ nás utiskovali, okrádali, lhali nám a činí tak doposud. ONI někde ve Vídni za Rakouska-Uherska za nás rozhodovali, nařizovali nám, utlačovali nás a nedávali&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Proč je Česko tak úrodnou živnou půdou pro šíření a konzumaci propagandy a dezinformací? Důvody bych shrnul do jediného slova – „ONI“.</strong></p>\n<div class=\"post__toc\">\n<h3>Table of Contents</h3>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs1\">ONI</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs2\">Naši čeští ONI</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs3\">Já to věděl, já to říkal</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs4\">Ale z čeho naši ONI žijí?</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs5\">Nezájem o politiku</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs6\">Občanská společnost je „fujky“</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs7\">Nejdřív jim existenci otrávíme, pak je zakážeme úplně</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs8\">Demokracie je „když…“</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogs9\">Ani krize se nás prý netýkaly</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogsa\">Pluralita názorů nebo pluralita lží?</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogsb\">Co je tedy ta „pluralita názorů“?</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqlimogsc\">Jak z toho ven?</a></li>\n</ul>\n</div>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs1\" data-source-line=\"3\"><strong>ONI</strong></h3>\n<p data-source-line=\"4\">„<strong>ONI</strong>“ nás utiskovali, okrádali, lhali nám a činí tak doposud. <strong>ONI</strong> někde ve Vídni za Rakouska-Uherska za nás rozhodovali, nařizovali nám, utlačovali nás a nedávali rozvinout v plné síle naši národní identitu. <strong>ONI</strong> nás za II. světové války okupovali, utlačovali a vraždili. <strong>ONI</strong> nám po osmačtyřicátém a po osmašedesátém lhali a stejně jako fašisté za války nás trestali za jiné než oficiální názory a pravdy. A pravdu měli a šířili ti, jimž nebylo oficiálně dáváno slovo.</p>\n<p data-source-line=\"6\">A <strong>ONI</strong> v nás žijí dál. Žijí a prosperují, demokracie pro ně není překážkou. Nedůvěru k čemukoliv a tendenci věřit alternativním informacím máme bohužel zakódovanou v genech nejenom my, ale většina obyvatel zemí tzv. východního bloku. Podle <a href=\"https://cedmohub.eu/cs/overovani-faktu/fact-checking-briefy/#1761729955275-64f0a904-d88c\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">průzkumů</a> si v Česku přes 80 % lidí myslí, že politici slouží jen svým vlastním zájmům, a dvě třetiny obyvatel jsou přesvědčeny, že politici jsou velmi zkorumpovaní, jinými slovy, že „<em>všetci kradnú</em>“.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs2\" data-source-line=\"7\">Naši čeští ONI</h3>\n<p data-source-line=\"8\">Naši čeští ONI ale nezahrnují jenom politiky, nýbrž kohokoliv, kdo něco řídí nebo o něčem rozhoduje. <strong>ONI</strong> to dělají blbě, <em>JÁ</em>* bych to dělal líp. Ve většině případů jsou pak dotyční ONI minimálně pitomci a idioti, popř. jsou to inženýři či jiní inteligenti, kteří nic nevědí, neumějí a nemají pojem, jak se to už léta správně dělá, co dá selský rozum, co je přece jasný a každý to vidí. ONI mají přitom vysoké platy, které si samozřejmě nezaslouží, a povětšinou vesele kradou.</p>\n<p data-source-line=\"10\">Vždycky, když tohle slyším, vzpomenu si na jednu hlášku z mého mládí: „<em>Nejdřív mi vynadal do inteligentů, a když už si nevzpomněl na nic horšího, bacil mě půllitrem</em>“. Zkrátka my Češi rozumíme všemu nejlíp, od krasobruslení přes řízení ekonomiky státu až po částicovou fyziku. Zejména v hospodě. Mimochodem, jen 32 % Čechů má nějakou povědomost o pravidlech korespondenčního hlasování ve volbách, ale skoro <a href=\"https://cedmohub.eu/cs/overovani-faktu/fact-checking-briefy/#1759917389136-c9ad202e-5823\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">50 % se obává manipulace a podvodů</a>. Ale to jen tak bokem.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs3\" data-source-line=\"11\">Já to věděl, já to říkal</h3>\n<p data-source-line=\"12\">Žijeme v negativismu. Nevěříme, nedůvěřujeme a ve všem vidíme špatnost, podfuk, zlodějinu nebo aspoň kulišárnu. A pak stačí malé „potvrzení“ našeho negativního očekávání, popřípadě patřičně zveličené, překroucené, přizpůsobené nebo dokonce vylhané těmi, kteří hlásají „tu správnou pravdu“, a náš mozek zažívá pocit cynického uspokojení. JÁ to věděl, JÁ to říkal. A většinou je úplně jedno, zda je ono „potvrzení“ pravdivé a jakému účelu vlastně slouží.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs4\" data-source-line=\"12\">Ale z čeho naši ONI žijí?</h3>\n<p data-source-line=\"12\">Že jsou ONI v našich myslích pevně usazení a vypadá to, že se nemusí ani moc snažit, je celkem nasnadě. Ale co je vlastně živí? Nezájem o politiku či slabá občanská společnost? Nedostatečná osvěta a pomalé přijímání základních principů demokracie, jejich nepochopení a překrucování nejenom propagandisty a dezinformátory, ale i politiky? Nebo tzv. pluralita názorů vnucovaná některými politiky médiím pod pláštíkem objektivity proto, aby mohli bezostyšně šířit propagandu, dezinformace a lži? Každý si přece může vybrat posle svého gusta. Jen to „gusto“ bývá někdy špatný rádce. Vezměme to ale postupně.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs5\" data-source-line=\"15\">Nezájem o politiku</h3>\n<p data-source-line=\"16\">Nezájem o politiku u nás podle mého názoru opravdu hraje významnou roli. Mnozí ho používají jak jakýsi obranný mechanismus v domnění, že když se něčím nebudou zabývat, tak se nic nebude jaksi dít a události projdou kolem nich, aniž by si jich všimly. „<em>Já noviny nečtu, mě politika nezajímá, na zprávy se nekoukám, jen bych se rozčílil…</em>“ a podobná vpravdě pštrosí politika nakonec nevede k ničemu jinému, než že člověk má o dění kolem sebe a ve světě jen mlhavou představu, nedokáže, a vlastně ani nechce, se orientovat. Nezřídka pak přijímá názory nebo i lži těch, kdo mu je „přesvědčivě“ předkládají a které v něm vyvolají největší emoci, a papouškuje ty, jež se mu nejvíc líbí. Nezřídka jsou to „<em>spolehlivé</em>“ názory některé ze sociálních skupin, v nichž se pohybuje, neboť čím víc lidí to říká, tím víc je to pravda, nebo „<em>zaručeně pravdivé</em>“ informace přátel ze sociálních sítí. No přece by mně kamarádi nelhali.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs6\" data-source-line=\"17\">Občanská společnost je „fujky“</h3>\n<p data-source-line=\"18\">S tím úzce souvisí i rozvoj občanské společnosti, chuť a možná i odvaha účastnit se společenského a politického dění, chránit a prosazovat společné zájmy. Mnozí lidé namísto toho, aby komunikovali a řešili svoje požadavky nebo problémy s organizacemi státní a veřejné správy, se sami sobě i svému okolí raději vymlouvají: „<em>já s tím stejně nic nezmůžu…</em>“. A tak dvě třetiny Čechů mají pocit, že lidé jako oni <a href=\"https://cedmohub.eu/cs/overovani-faktu/fact-checking-briefy/#1761729955275-64f0a904-d88c\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">nemohou politiku ovlivnit</a>. Ale nadávat dokážeme skoro všichni. Nestojí to totiž žádnou námahu ani úsilí či přemýšlení. Ale pro ONI jsou to lukulské hody. Občanská společnost navíc dnes není naší současnou politickou garniturou příliš oblíbena. Ba řekl bych, že je přímo „fujky“. Akce občanské společnosti, a tím zdaleka nemíním jen demonstrace, jsou nejrůznějším způsobem a bohužel i některými politiky dehonestovány, nálepkovány, označovány za akce opozice či jiných politických protivníků. O pomluvách a dezinformacích, které se o nich a jejich protagonistech šíří v médích a na sítích, raději ani nemluvím. Negativní emoce má většinou větší sílu než pozitivní a ONI se mají zase čím živit.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs7\" data-source-line=\"20\">Nejdřív jim existenci otrávíme, pak je zakážeme úplně</h3>\n<p data-source-line=\"21\">Snahu současné politické garnitury maximálně znesnadnit a znepříjemnit nejrůznějším nevládním a humanitárním organizacím, dobrovolnickým skupinám a sdružením, které už jen z definice jsou rovněž součástí občanské společnosti, já osobně považuji za hrubé zásahy do klíčových funkcí zdravého, svobodného a demokratického státu. A to se nám nakonec krutě vymstí. Pro skutečné fungování demokracie totiž nestačí jen pouhá <a href=\"https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_spole%C4%8Dnost\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">marketingová soutěž politických stran</a>. Občanská společnost zastupuje různorodé zájmy občanů, včetně sociálních, environmentálních, lidských práv, vzdělávacích a kulturních. Pomáhá zajistit, aby hlasy a názory lidí byly slyšeny ve veřejné politice. To mimo jiné znamená, že povzbuzuje lidi, aby se zapojovali do politických procesů, volili, vyjadřovali své názory a podíleli se na rozhodování o veřejných záležitostech. Likvidovat občanskou společnost znamená pohřbívat demokracii. Stačí se poohlédnout u některých sousedů, jak to pak dopadá.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs8\" data-source-line=\"22\">Demokracie je „když…“</h3>\n<p data-source-line=\"23\">Vnímání demokracie v naší společnosti je podle mne naprosto úděsné. Není málo těch, kteří si demokracii pletou s „<em>cochcárnou</em>“ a svobodu projevu s lhaním, kteří mávají svými právy, ale už nějak zapomínají, že mají i povinnosti. To je ale jen jedna strana mince. Spousta lidí v demokracii vidí chaos. Znám jich haldu. Za komunistů byl podle nich pořádek, všechno bylo jasné, lidi byli v bezpečí, zákony se dodržovaly, kriminalita nebyla, a když, tak rozhodně ne taková jako dneska, narkomani nebyli, tedy snad až na pár feťáků, ale to byli jedinci. Nebyli tu žádní migranti, kterých je dnes třeba se bát, protože jsou ilegální, a nekradlo se ve velkém jako teď. Žádná Evropská unie nám nic nenařizovala, byli jsme přece suverénní. Teď jim chybí tvrdá ruka a blíže nespecifikovaný silný vůdce.</p>\n<p data-source-line=\"25\">Jak to bylo doopravdy? Do médií se velké kauzy „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“, jak se tenkrát státní zlodějina nazývala, dostaly jen zřídka, a pokud se politikům podaří úspěšně nasadit chomout a opratě veřejnoprávním médiím, o což se usilovně snaží, přestanou se dostávat i v blízké budoucnosti. Ne nadarmo se za totáče říkalo „<strong><em>kdo neukradne něco každou hodinu, okrádá sebe i svoji rodinu</em></strong>“. Míněno neukradne státu.</p>\n<p data-source-line=\"27\">Nikdo nám úředně nerozkazoval, jen na každém ministerstvu sedělo několik sovětských poradců, bez jejichž souhlasu se ale úředníci ani neupšoukli. O narkomanech, co nebyli, napsal Radek John knihu, tehdy ovšem vydávanou za fikci. Šedá a černá ekonomika neexistovaly, jen některé zboží, svíčkovou počínaje a tvrdými spartami konče, bylo pod jen pultem nebo v Tuzexu. Mimochodem, kdo z čtenářů dnes ví, co vlastně byly bony a kolik takový bon stál asi korun, kde a co se za něj kupovalo? A kde se vlastně takové bony braly? Ne? Zkoukněte na nějakém streamu film, taky z totáče, <em>Bony a klid</em> se jmenuje. Korupce oficiálně neexistovala, jen úplatkům se říkalo třeba <em>všimné</em>. Melouchy kolikrát v pracovní době a s vybavením a mnohdy i materiálem zaměstnavatele? Kolik takto vystavěných chat a dalších objektů dodneška stojí? Kdo si ještě pamatuje, co vlastně byl nebo ještě je melouch? Nezapomenu jak si někdy v devadesátých letech jeden můj známý automechanik stěžoval, že „<em>dřív si nosili náhradní díly z práce domů, teď, aby servis nezkrachoval, je musí nosit zpátky</em>“.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogs9\" data-source-line=\"29\">Ani krize se nás prý netýkaly</h3>\n<p data-source-line=\"29\">Že ne? V roce 1973 po arabském ropnému embargu po válce Jom Kippur vzrostla cena benzínu skokově o 100 %, z 2 Kčs na 4 Kčs.</p>\n<p data-source-line=\"31\">V roce 1981 se situace opakovala, litr normálu poskočil z 6 Kčs na 7,50 a speciálu na 9 Kčs. Od roku 1973 benzín přece jenom krapet podražil. Při <a href=\"https://statistikaamy.csu.gov.cz/soubory/statistika-a-my/2022/08/mzdy-1_02-scaled.jpg\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">tehdejší průměrné mzdě 2 692 Kčs</a> to byla obrovská částka. V roce 2025, kdy průměrná mzda v České republice byla 49 215 Kč, by v přepočtu na kupní sílu benzín stál zhruba 137 Kč. On ale dnes v krizi stojí jen 50 Kč. A může za to kdo: ONI nebo demokracie? Nebo obojí?</p>\n<p data-source-line=\"33\">Kvůli omezení dodávek z tehdejšího Sovětského svazu bylo na přelomu 80. a 90. let dokonce na nějaký čas tankování omezeno na <a href=\"https://auto-mania.cz/nedostatek-benzinu-ze-sovetskeho-svazu-byl-i-pred-30-lety-tehdy-jsme-mohli-tankovat-25-litru-za-mesic/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">25 litrů na osobu a měsíc</a>. Litr benzínu tehdy stál už 12 Kčs. Že jsme se už tehdy nepoučili o lásce velkého bratra Sovětského svazu a jeho nástupci Rusku.</p>\n<p data-source-line=\"35\">Nemám dál chuť podrobněji rozebírat mraky dalších podobných „nostalgií“. Vydalo by to minimálně na samostatný a hodně dlouhý článek.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogsa\" data-source-line=\"36\">Pluralita názorů nebo pluralita lží?</h3>\n<p data-source-line=\"37\">Názorovou pluralitou, tedy názorovou mnohostí či rozmanitostí, se dnes ohání kdekdo, zejména pak politici a média. Vnímána je obecně tak, že by každému mělo být dáno slovo, bez ohledu na to, co mele. Protože každý má přece nárok sdělovat svůj názor. Tož pojďme se podívat nejdříve na to, co je vlastně názor. Slovo, jak ostatně jeho název napovídá, pochází od slovesa „nazírat“ tedy hledět nebo pohlížet. Názor je tudíž pohled člověka na nějakou skutečnost a nikdo přece nikomu nemůže předepisovat, jak má na něco nahlížet a může-li to svobodně hlásat. To je bezesporu svatá pravda. Jenže je tu drobný háček, opravdu je každý názor pohled na realitu?</p>\n<p data-source-line=\"39\">Opět si vypomůžu vtípkem z dob socialismu, který visíval na stěnách mnoha kanceláří a možná někde visí ještě dnes – velký černý čtverec na bílém podkladu a pod ním text: „<strong><em>Ano, soudruhu vedoucí, toto kolečko je červené</em></strong>“. Pominu-li fakt, že jde o pokus zaměstnanců nenápadně připomenout, že soudruh vedoucí patří do kategorie neschopných inteligentů nebo je, nedej pánbu, inženýr, a přitom nepřijít o zaměstnání, vydávání černého čtverce za červené kolečko není názor, nýbrž lež. Neboť lež je pojmenování pro <a href=\"https://cojeto.superia.cz/psychologie/lez.php\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">klamavé a nepravdivé tvrzení, jehož cílem je pomýlit druhé</a> a získat určité výhody pro svou osobu nebo někoho dalšího. Lež je <a href=\"https://psychologie.cz/jak-jsme-se-vlastne-naucili-lhat/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">vědomou volbou člověka</a> záměrně říkat nepravdu jinému člověku, jenž je obelháván, avšak neví, že je obelháván. <a href=\"https://infowars.jersoft.info/2026/01/kdyz-se-lez-stava-zbrani\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Vědomá lež</a> je něco, o čem vím, že je to lež, ale formuluji to jako názor a tvářím se, že je to skutečnost.</p>\n<p data-source-line=\"41\">A tady je další háček. Jak má jeden poznat, že to, co mu vykládají, je názor nebo lež? No, řekněme si rovnou, že těžko. Mohl bych teď znovu zopakovat nesčíslněkrát již opakované poučky o emocích, které přicházejí dřív, než se za nimi dobelhá rozum, o nenaskakování na populistické žvásty opomíjející souvislosti, které přinášejí rychlá, pohodlná, leč ve výsledku nerealizovatelná a škodlivá řešení, o propracované propagandě a o profesionálně připravených dezinformačních kampaních.</p>\n<p data-source-line=\"43\">O tom, jak se stokrát opakovaná lež stává pravdou, proč negativní emoce mají často mnohem větší sílu než ty pozitivní, o vlivu sociálních skupin na vytváření názorů, o prověřování faktů a dokolečka vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat. Ale už mi pomalu dochází hrách, který bez odezvy dopadá na stěny lidské nevšímavosti. Ten hrách nepadá na úrodnou půdu, zato se jím úspěšně živí ONI. Je úplně jedno, na které straně ONI jsou, zda zleva, zprava, zprostředka. ONI jsou v každém z nás. ONI nás chrání před nutností přemýšlet, oddělovat názory od lží, rozhodovat se o budoucnosti nejenom své, ale celé společnosti. ONI jsou náš štít i útočiště, kam zalézáme, když se nám něco nedaří. ONI jsou totiž všemocní a všudypřítomní.</p>\n<p data-source-line=\"45\">Ještě se někdo diví, proč jsem skeptický k tomu, že Češi většinově někdy přestanou být konzumenty propagandy, dezinformací, lží a populismu?</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogsb\" data-source-line=\"47\">Co je tedy ta „<em>pluralita názorů</em>“?</h3>\n<p data-source-line=\"47\">No přece nic jiného než zástěrka, co zástěrka, pořádná zástěra, neřku-li přímo kabát pro legalizaci masového šíření čehokoliv včetně propagandy, dezinformací i vyslovených lží. Příkladů máme habaděj. U <a href=\"https://vlivoskop.cz/trumpovy-davoske-lzi/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">světových lídrů</a> i <a href=\"https://vlivoskop.cz/kdyz-se-lez-stava-zbrani/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">domácích politiků</a>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqlimogsc\" data-source-line=\"48\">Jak z toho ven?</h3>\n<p data-source-line=\"49\">To, prosím, není odkaz na známou recesistickou skupinu, nýbrž řečnická otázka, na kterou, myslím si, odpověď existuje. A je prostá – nezávislá média. Nezávislá média, která silou argumentů, důkladnou a důslednou investigací dokáží, aniž by kohokoliv diskriminovala, lidem ukázat, co je názor, co propaganda a co je lež. Média, kterým nikdo nebude diktovat, co mají říkat, jak to mají říkat a komu mají či nemají dávat slovo. Média, kterým nejde o senzaci, ale o skutečnou a hodnověrnou informaci. Ať je příjemná, nebo bolestivá. Média, jejichž hlavním cílem není co největší příjem z reklamy, nýbrž poskytování co nejvěrnějšího obrazu reality. Média, která skutečně mají právo říkat si veřejnoprávní. Média, která jsou obráncem demokracie.</p>\n<p data-source-line=\"51\">A tady moje skepse dosahuje vrcholu. Neboť, když vidím snahy současné vlády nasadit českým veřejnoprávním médiím ohlávku, strčit do pusy udidlo, navléct chomout, nasadit uzdu, přitáhnout opratě a místo hyjé začít řvát prrr a čehý*, obávám se, že objektivita tu definitivně vezme za své a ONI v nás budou mít zase o kousek blíž k blahobytu. I když bych si přál pravý opak.</p>\n<hr>\n<p style=\"font-size: 80%;\" data-source-line=\"55\">* Pro ty, co nikdy neviděli koně v zápřahu: povel <em>hyjé</em> znamená jeď, <em>prrr</em> znamená stůj a <em>čehý</em> znamená doleva.</p>\n<p data-source-line=\"57\">Zveřejněno na Seznam Média 26. 3. 2026</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/24/ChatGPT-Image-31.-7.-2026-01_43_50.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Propaganda",
                   "Osvěta",
                   "Manipulace",
                   "Lež",
                   "Dezinformace"
            ],
            "date_published": "2026-04-03T01:44:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-05T14:07:13+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/o-jednom-vyroku-jedne-pani-poslankyne-lhostejnosti-cynismu-a-zrade-pratel/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/o-jednom-vyroku-jedne-pani-poslankyne-lhostejnosti-cynismu-a-zrade-pratel/",
            "title": "O jednom výroku jedné paní poslankyně, lhostejnosti, cynismu a zradě přátel",
            "summary": "Jsou věci, které mne dokážou rozpálit do běla. Jedním z nich byl nedávný výrok paní poslankyně Jany Murové, členky rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, k rozpočtu na obranu. K politice se v médiích vyjadřuji minimálně. Výrazivo a chování premiéra při vystoupeních nejenom ve sněmovně, které je&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Jsou věci, které mne dokážou rozpálit do běla. Jedním z nich byl nedávný výrok paní poslankyně Jany Murové, členky rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, k rozpočtu na obranu.</strong></p>\n<p data-source-line=\"4\">K politice se v médiích vyjadřuji minimálně. Výrazivo a chování premiéra při vystoupeních nejenom ve sněmovně, které je tak na úrovni řeznického psa, jak se říkalo nevychovancům za mého mlada, nemá cenu komentovat. Urážet ostatní umí každý, jen slušný člověk to nedělá. Totéž nezřídka platí o věrohodnosti jeho výroků. Že si Tomio Okamura plete šíření lží a dezinformací se svobodou slova, se jinak než osvětou bránit nedá. A to dělám. Avšak tentokrát se prostě nedokážu udržet.</p>\n<p data-source-line=\"6\">Prostě jsou věci, které mne dokážou rozpálit do běla. Jako třeba nedávný výrok paní poslankyně Jany Murové, členky rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, v České televizi při diskusi o výdajích nového českého státního rozpočtu na obranu. <a href=\"https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/226411058250227/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Klidně si to pusťte</a>, je to skoro hned na začátku, slabším povahám doporučuji zhluboka dýchat.</p>\n<p data-source-line=\"8\">Nebudu rozebírat všechna vyjádření paní poslankyně, ale rozhodně by se s některými jejími výroky a spekulacemi dalo dost silně polemizovat. Hned zkraje třeba na otázku moderátora, zda by se měly dodržovat závazky, myšleno smluvní závazky dané partnerům v NATO, paní poslankyně odpověděla „<strong>není závazek jako závazek</strong>“, což už samo o sobě něco říká o tom, jak paní poslankyně vnímá zodpovědnost a důvěryhodnost. Ale což, když politici můžou veřejně urážet a lhát, jsou debaty o nějaké důvěryhodnosti a plnění závazků celkem druhořadou záležitostí.</p>\n<p data-source-line=\"10\">Já ale chci mluvit o zbabělosti, cynismu a zcela otevřeném pohrdání nejenom sliby a závazky, ale i partnery v NATO a sousedními zeměmi. O lhostejnosti, absenci lidskosti a empatie. O tom, jak poslankyně českého parlamentu čeká, že válku za nás „vyžerou“, promiňte mi ten výraz, ostatní, na které jsme se my ve svém cynickém přepočítávání neštěstí na peníze nejenom křivácky vykašlali, ale odmítáme se s nimi společně podílet i na naší vlastní obraně.</p>\n<p data-source-line=\"12\">Cituji paní poslankyni doslova: „<em>Jsme členy NATO, ta obrana musí být v součinnosti s NATO. My bychom se měli věnovat nějaké části obrany, jiné části obrany bychom měli nechat ostatnímu členským státům <strong>a uvědomme si, že z hlediska umístění České republiky opravdu ve středu Evropy, než někdo napadne Českou republiku, tak musí napadnout okolní státy.</strong></em>“</p>\n<p data-source-line=\"14\">Takže, pokud já paní poslankyni správně rozumím, my něco dáme, abychom nevypadali blbě, ale rozhodně ne tolik, kolik je potřeba, protože sami prý nemáme. Oni přece pochopí, že my jsme děsní chudáci a potřebujeme „peníze pro lidi“. A když nás někdo napadne, předpokládáme, že za nás pozabíjejí ty, kdo obranu za svoje peníze opravdu vybudovali. To není jenom svinstvo, slušnější slovo mne opravdu nenapadá, to je zrada partnerů a přátel.</p>\n<p data-source-line=\"16\">Z toho se nevykecáme, jak slibuje pan premiér na samém začátku pořadu. Nakonec stejně budeme těmi, kdo za svůj pofidérní blahobyt a bezobsažnou mantru „peníze pro lidi“ prodali spojence, sousedy a přátele. A paní poslankyni bych doporučil, aby se porozhlédla po současných válečných konfliktech ve světě a poučila se, jak vypadá moderní válka. Možná by to bylo užitečnější, než opakovat floskule o efektivní, účelné a hospodárné „realizaci“ výdajů.</p>\n<p data-source-line=\"18\">Publikováno na Seznam Média 4. 3. 2026</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/23/MUROVA.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Propaganda",
                   "Manipulace",
                   "Jana Murová"
            ],
            "date_published": "2026-04-03T01:07:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-05T13:57:12+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/deti-a-digitalni-dezinformace-koho-to-prosim-vas-zajima/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/deti-a-digitalni-dezinformace-koho-to-prosim-vas-zajima/",
            "title": "Děti a digitální dezinformace? Koho to, prosím vás, zajímá?",
            "summary": "Naše děti jsou v orientaci v digitální politické propagandě, dezinformacích a manipulacích ponechávány povětšinou samy sobě a jejich vzdělávání nebo aspoň osvěta v této oblasti je více než tristní. Většina opatření a mediálního vzdělávání dětí se věnuje bezpečnosti a kriminálním aspektům působení online prostoru, což&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Naše děti jsou v orientaci v digitální politické propagandě, dezinformacích a manipulacích ponechávány povětšinou samy sobě a jejich vzdělávání nebo aspoň osvěta v této oblasti je více než tristní.</strong></p>\n<div class=\"post__toc\">\n<h3>Obsah</h3>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqjphocf6\">Chytrá propaganda vždy míří na děti</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqjphocf7\">České děti na internetu – děs, běs a hrůza</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqjphocf8\">Ruská pohádka jako nástroj propagandy</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqjphocf9\">Generace Z a dospívající jsou důležitý cílem manipulací</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqjphocfa\">Verbovali šohajíka nejenom na vojnu</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqjphocfb\">Je vůbec možné se bránit?</a></li>\n</ul>\n</div>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqjphocf6\" data-source-line=\"3\">Chytrá propaganda vždy míří na děti</h3>\n<p data-source-line=\"4\">Většina opatření a mediálního vzdělávání dětí se věnuje bezpečnosti a kriminálním aspektům působení online prostoru, což je bezesporu velice důležité a potřebné, nicméně je to jen jedna část nebezpečí, která na děti v online prostoru číhají. Dosud si ale jen málokdo všímá, jak snadno a masívně jsou naše děti manipulovány politickými, ekonomickými a sociálními narativy mohutně šířenými takřka bez omezení po internetu. Hodnověrných studií nebo statistik o tom, kolik dětí a mladých lidí zasáhla konkrétně ruská či jiná propaganda, je jako šafránu. To ale neznamená, že problém neexistuje.</p>\n<p data-source-line=\"6\">Právě naopak. Znám ze svého okolí sedmiletou holčičku, která se naučila plynně mluvit rusky sledováním na internetu ruských pohádek a dětských klipů prošpikovaných ruskou propagandou, dezinformacemi a pokrouceným výkladem historie. Nemám nic proti ruštině, je to jazyk jako každý jiný, ale mám hodně proti ruským lžím, vtloukaným do hlav dětí už od útlého věku.</p>\n<p data-source-line=\"8\">Dětská mysl sice nepřichází na svět jako zcela nepopsaný list, přesto je ale v podstatě bez základních pojmů a zkušeností. Svět poznává prostřednictvím emocí, zážitků, zkušeností, podnětů a vědomostí, které mu předává prostředí, v němž se vyvíjí a vyrůstá. Dítě se dřív učí cítit než přemýšlet. Navíc všechny podněty a informace, které na počátku dítě vstřebává, mají stejnou hodnotu, neboť je nemá s čím porovnávat. Ještě v předškolním věku jsou děti stále silně náchylné k emotivním a sugestivním manipulacím. Postavy fungují jako modely a dítě od nich přebírá nejenom chování, ale i hodnoty a postoje – kdo je hrdina, kdo nepřítel a co je správné. Čím jsou děti starší, tím více chápou, že sdělení může mít i záměr někoho o něčem přesvědčit. Avšak skutečně dospělé porozumění přesvědčovacím snahám přichází mnohem později a není obvyklé ani u <a href=\"https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781118978238.ieml0022\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">dětí kolem 12 let</a>.</p>\n<p data-source-line=\"10\">Chytrá propaganda vždy míří na děti, protože si její tvůrci dobře uvědomují, že právě u nich má větší šanci zakořenit. Využívá nejenom toho, že malé děti jsou snadno manipulovatelné a jejich naprogramování bude dlouhodobé nebo i trvalé, ale důmyslně zneužívá i skutečnosti, že pro mladé lidi je důležité mít ideály. Masívně proto míří i na ty, kteří jsou ve věku pochybností, teprve hledají sami sebe, jsou velmi nejistí a snadno se mohou stát oběťmi manipulace.</p>\n<p data-source-line=\"12\">Silnou stránkou propagandy je, že postupuje přímočaře a jednoduše. Na složité problémy nabízí jednoduché a jasné odpovědi. Poskytuje snadná řešení a světu, který vypadá chaoticky a složitě, dává smysl. To dětem a mladým lidem vyhovuje. Jednoduchý černobílý svět, který je srozumitelnější. Svět, který ale vede k polarizaci společnosti, k nenávisti, k radikalizaci a <a href=\"https://www.investigace.cz/jak-ochranit-dite-pred-vlivem-propagandy/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">nezřídka i k fašismu</a>.</p>\n<p data-source-line=\"14\">Sice existuje řada studií, které jasně ukazují, jak extrémní tlak dezinformačního prostředí je na děti vyvíjen, jak jsou děti a dospívající digitálními dezinformacemi obrovsky zranitelní a jak slabé jsou jejich schopnosti <a href=\"https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/20436106251398608\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">hodnotit online dezinformace a manipulace</a>, ale nikdo se jimi příliš nezabývá.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqjphocf7\" data-source-line=\"15\">České děti na internetu – děs, běs a hrůza</h3>\n<p data-source-line=\"16\">Zákony <a href=\"https://www.e-sbirka.cz/sb/2019/110\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">110/2019</a> a <a href=\"https://www.e-sbirka.cz/sb/2025/230\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">230/2025</a> říkají, že dítě může udělit souhlas se zpracováním osobních údajů, tedy založit si někde nějaký účet pro používání online služeb, pokud je mu alespoň 15 let. To je však jediné ustanovení českého práva, které stanoví věk dítěte i pro používání služeb sociálních sítí. Většina sociálních sítí nicméně stanovuje <a href=\"https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&amp;id=3872\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">pro zakládání účtů nižší věk</a>, nejčastěji 13 let. Znamená to tedy, že děti ve věku 13 až 15 let musí mít pro přístup na většinu sociálních sítí souhlas rodiče nebo zákonného zástupce. Děti do 12 let nemají na sociálních sítích vůbec co dělat. Některé sociální sítě sice disponují speciálními dětskými účty s omezenými funkcemi a, jak jejich provozovatelé rádi deklarují, se zvýšenou ochranou před závadným obsahem, ale i ty by měly být pod dohledem rodičů. Co je podle provozovatelů sociálních platforem závadný obsah a jak jej kontrolují, raději ponechám stranou.</p>\n<p data-source-line=\"18\">Skutečnost je bohužel katastrofálně odlišná. Obrovská mezera mezi právem, realitou a praxí platforem vede k tomu, že minimální věk pro používání sociálních sítí prakticky nikdo nedodržuje, nikdo neřeší kontrolu a sankce a platformy navíc na ověřování věku zvysoka kašlou. Naprostou většinu sociálních sítí by tak děti mladší 15 let vůbec neměly používat. Bohužel opak je pravdou. Minimálně alespoň u jedné platformy porušuje pravidla dokonce 99 % dětí mladších 13 let. Nejčastěji využívají WhatsApp (96 %), Instagram (59 %) a TikTok (52 %). Většina sleduje také YouTube (95 %), protože se může na videa dívat i bez přihlášení. Podobné rozvrstvení ve využívání sociálních sítí a online služeb platí i pro <a href=\"https://bezpecnyinternet.cz/media/filer_public/d7/cb/d7cb2676-44d9-4da0-95f6-98e083514d91/cesti_zaci.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">starší a dospívající děti</a>.</p>\n<p data-source-line=\"20\">A není tudíž ničím neobvyklým vidět dvouleté dítě v kočárku, jak na mobilu mastí nějakou online bojovku či co, zatímco jeho matka v poklidu nakupuje v supermarketu. Hlavně, když dítě dá pokoj a nezlobí.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqjphocf8\" data-source-line=\"21\">Ruská pohádka jako nástroj propagandy</h3>\n<p data-source-line=\"22\">První ruský kanál ve svých dětských spotech, jež jsou pro svoji profesionální kvalitu hojně přebírány i sociálními sítěmi, <a href=\"https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/prokremelska-televizni-stanice-cili-svou-propagandu-i-na-det/r~92ed8e04a3ab11ecb5bd0cc47ab5f122/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">cílí svoji propagandu právě na malé děti</a>. V jednom z nich ukazuje ruského chlapce, který usiluje o mír, zatímco jeho ukrajinský kamarád mlátí všechny ostatní klackem. Ukrajinský chlapec se postupně spojí se spolužáky z Německa a ze Spojených států a všichni tři společně bijí ostatní. Podobné schéma s nejrůznějšími podprahovými sděleními, např. že Ukrajinci nejsou samostatný národ, se snaží ruská propaganda valit všemi možnými cestami a jejich dopad na děti na sociálních sítích rozhodně není zanedbatelný.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqjphocf9\" data-source-line=\"23\">Generace Z a dospívající jsou důležitý cílem manipulací</h3>\n<p data-source-line=\"24\">Puberťáci, dospívající a generace Z jsou jedním z důležitých cílů propagandistů a dezinformátorů. Cílí na ně prostřednictvím nejmodernějších technologií a prostředků, které sami mladí lidé hojně využívají.</p>\n<p data-source-line=\"26\">Prostřednictvím krátkých videí, kterých je na sociálních sítích, např. na TikToku, nepřeberné množství, sdílejí emotivní nebo virální obsah, hudbu nebo humor, kombinované s propagandou a dezinformacemi. Videa vypadají velmi autenticky a lidsky, což v očích mladých lidí <a href=\"https://www.cbsnews.com/news/russia-tiktok-social-media-propoganda-disinformation/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">zvyšuje jejich důvěryhodnost</a>.</p>\n<p data-source-line=\"28\">Zhruba polovina mladých lidí uvádí, že sociální sítě jsou jejich hlavním zdrojem zpráv a informací, vizte studie <a href=\"https://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/document/EPRS_BRI%282025%29779235\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">EU</a> a <a href=\"https://www.unicef.cz/wp-content/uploads/2024/12/UNICEF_CZ_tables_2024.xlsx\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">UNICEF</a>. K šíření narativů se proto najímají nejrůznější influenceři nebo se vytvářejí falešné profily, které se <a href=\"https://www.sydney.edu.au/news-opinion/news/2023/07/12/russia-tiktok-micro-influencers-amplifying-misinformation-expert.htm\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">tváří jako běžní uživatelé</a>. Působí důvěryhodně a do svých podcastů nebo do obsahu nenápadně vkládají buď propagandistické a manipulativní názory, nebo zde rovnou šíří dezinformace.</p>\n<p data-source-line=\"30\">Propaganda se často převléká do atraktivního a přitažlivého kabátu. Humor, memy, herní videa nebo sestřihy zjednodušují složité politické otázky na úroveň typu dobrý proti zlému. Legrační či posměšné videoklipy a pranky často slouží k zesměšňování a dehonestaci nejenom nejrůznějších osob, ale i etnických či národnostních skupin.</p>\n<p data-source-line=\"32\">Na témata, která se ve společnosti diskutují nebo mladé lidí pálí, jako jsou třeba ekonomická a politická situace, možnosti uplatnění, migrace a spousta dalších, často cílí obsah zaměřený na emoce – obavy o budoucnost, strach, hněv nebo nenávist.</p>\n<p data-source-line=\"34\">Propaganda a dezinformace se nezřídka objevují i v herních komunitách nebo na diskusních platformách a mladý nezkušený člověk se mnohdy nechá doslova utlouct jednoduchými a zdánlivě pravdivými argumenty, které mnohdy ani neomílají lidé, nýbrž příslušně vytrénovaná umělá inteligence, jak dokládají např. studie <a href=\"https://www.bbc.com/news/world-europe-67687449\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">BBC</a> nebo <a href=\"https://www.cybercom.mil/Media/News/Article/3895345/russian-disinformation-campaign-doppelgnger-unmasked-a-web-of-deception/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">Cyber Command</a>. Mladým lidem je např. předkládána myšlenka, že za vším stojí Západ, že ten chce válku, zatímco druzí, např. Rusko, usilují o mír a záchranu jejich tradičních hodnot. Často jde i o vytvoření konfliktu mezi generacemi nebo v rámci určitých společenských skupin či komunit.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqjphocfa\" data-source-line=\"35\">Verbovali šohajíka nejenom na vojnu</h3>\n<p data-source-line=\"36\">Cílem masívní propagandy není jen mladé lidi něčem přesvědčit, vnutit jim určitý názor nebo ideologii či vyvolat pocit marnosti a zbytečnosti včetně dojmu, že pravdu se stejně nedozvíme a na nic nemáme vliv.</p>\n<p data-source-line=\"38\">Dnes zejména ruská mašinérie zneužívá sociální sítě a diskusní platformy i k verbování mladých lidí např. k protestním akcím, <a href=\"https://saferinternetcentre.org.ua/en/education/recruitment-via-social-media-how-russian-intelligence-targets-teenagers-and-how-to-prevent-it/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">sabotážím a dokonce i k terorismu</a>. A tady už opravdu končí <em><strong>veškerá legrace</strong></em>.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqjphocfb\" data-source-line=\"39\">Je vůbec možné se bránit?</h3>\n<p data-source-line=\"40\">Je. Děti jsou to nejcennější a chránit je musíme. Byť je to především úloha státu, obávám se, že necháme-li ochranu dětí na něm, hned tak se nedočkáme. Obzvlášť dnes, kdy si některé i parlamentní strany pletou svobodu slova s šířením lží a dezinformací.</p>\n<p data-source-line=\"42\">Mnohé ale mohou udělat rodiče. Především od nejútlejšího věku s dětmi mluvte. Nebudete-li s dítětem mluvit vy, začne s ním mluvit internet a umělé inteligence. Učte děti myslet, ne přejímat názory. Mluvte s nimi o tom, co vidí a slyší. Mnohem lépe než zákazy, příkazy a strohá konstatování, že to či ono je špatně, vnímají děti rozumná varování před možnou manipulací a případné vysvětlení, kde se může ukrývat a proč. Vysvětlování a varování u dětí fungují mnohem lépe, neboť významně <a href=\"https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2016.01186/full\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">podněcují jejich přirozenou opatrnost</a>. Dívejte se, co na sítích sledují, a mluvte s nimi o tom.</p>\n<p data-source-line=\"44\">Budujte v dětech důvěru k sobě, nechte je se ptát a buďte trpěliví a přesvědčiví ve vysvětlování. Naučíte-li děti myslet, ptát se a dostávat od vás odpovědi, budou později a zejména v dospívání mnohem lépe připraveni čelit propagandě, manipulacím a dezinformacím.</p>\n<p data-source-line=\"46\">A pamatujte. Sociální sítě nejsou dětská hračka sloužící k tomu, aby děti daly pokoj. Sociální sítě jsou velmi složité a často nebezpečné mediální prostředí. Vyznat se v něm je pro dětskou duši hodně náročné a není divu, že mnohé děti podlehnou jeho temné straně.</p>\n<p data-source-line=\"48\">Zveřejněno na Seznam Média 24. 2.2026</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/22/ChatGPT-Image-31.-7.-2026-00_59_54.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Propaganda",
                   "Osvěta",
                   "Manipulace",
                   "Děti",
                   "Dezinformace"
            ],
            "date_published": "2026-04-03T00:56:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-01T12:58:52+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/kognitivni-kapitulace-vetsina-lidi-bere-co-jim-chatgpt-rekne/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/kognitivni-kapitulace-vetsina-lidi-bere-co-jim-chatgpt-rekne/",
            "title": "Kognitivní kapitulace: Většina lidí bere, co jim ChatGPT řekne",
            "summary": "Chatboty dnes používá skoro každý a hodně lidí jim věří. Problém je v tom, že chatboti stále dělají až překvapivě velké množství závažných chyb. Vypadá to tak, že svěřujeme myšlení a důvěru někomu, kdo je dost problematický. Jako bychom kognitivně kapitulovali. Nejspíš nás čekají velmi&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Chatboty dnes používá skoro každý a hodně lidí jim věří. Problém je v tom, že chatboti stále dělají až překvapivě velké množství závažných chyb. Vypadá to tak, že svěřujeme myšlení a důvěru někomu, kdo je dost problematický. Jako bychom kognitivně kapitulovali. Nejspíš nás čekají velmi zajímavé časy.</strong></p>\n<p data-source-line=\"4\">Od kamarádky mi přišel odkaz na velice zajímavý článek Stanislava Mihulky. Není jenom o tom, že lidé věří tomu, co jim řekne umělá inteligence. Je také o tom, jak lidé postupně přenechávají strojům, a umělá inteligence je bezesporu stroj a nic jiného, nejenom práci, ale i myšlení. O tom, jak postupně přestáváme přemýšlet a ... článek rozhodně doporučuji přečíst, <a href=\"https://www.osel.cz/14620-kognitivni-kapitulace-vetsina-lidi-bere-co-jim-chatgpt-rekne.html\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">zde je</a>.</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/21/ChatGPT-Image-28.-7.-2026-16_22_30-3.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Zajímavosti",
                   "Umělá inteligence",
                   "Kognitivní kapitulace"
            ],
            "date_published": "2026-04-01T00:47:00+02:00",
            "date_modified": "2026-08-01T13:05:29+02:00"
        },
        {
            "id": "https://vlivoskop.cz/akt-o-kyberneticke-odolnosti-cyber-resilience-act-shrnuti-legislativniho-textu-eu/",
            "url": "https://vlivoskop.cz/akt-o-kyberneticke-odolnosti-cyber-resilience-act-shrnuti-legislativniho-textu-eu/",
            "title": "Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act) – shrnutí legislativního textu EU",
            "summary": "Níže uvedený text shrnuje hlavní ustanovení nařízení (EU) 2024/2847 s cílem podpořit obecné porozumění nařízení přístupným způsobem. Legislativní prohlášení, nepřehlédněte! Toto shrnutí připravily útvary Evropské komise a není určeno k tomu, aby systematicky pokrývalo plný rozsah nařízení. Shrnutí nereprezentuje oficiální stanovisko Evropské komise. Fyzické či&hellip;",
            "content_html": "<p data-source-line=\"2\"><strong>Níže uvedený text shrnuje hlavní ustanovení nařízení (EU) 2024/2847 s cílem podpořit obecné porozumění nařízení přístupným způsobem.</strong></p>\n<blockquote>\n<p data-source-line=\"3\">Legislativní prohlášení, nepřehlédněte!</p>\n<p data-source-line=\"4\"><strong>Toto shrnutí připravily útvary Evropské komise a není určeno k tomu, aby systematicky pokrývalo plný rozsah nařízení. Shrnutí nereprezentuje oficiální stanovisko Evropské komise. Fyzické či právnické osoby, na něž se může Akt o kybernetické odolnosti (CRA) vztahovat, by měly vycházet z textu nařízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie.</strong></p>\n</blockquote>\n<p data-source-line=\"6\">Jde o můj pracovní překlad určený pro studijní a edukační účely a <strong>neaspiruje na to být jakýmkoliv právním dokumentem</strong>! Originál textu je na <a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-summary\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-summary</a>.</p>\n<div class=\"post__toc\">\n<h3>Obsah</h3>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7o\">Co je Akt o kybernetické odolnosti (CRA)?</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7p\">Slovníček pojmů</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7q\">Kapitola I – Obecná ustanovení (články 1–12)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7r\">Kapitola II – Povinnosti hospodářských subjektů a ustanovení týkající se svobodného a open‑source softwaru (články 13–26)</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7s\">Povinnosti výrobce</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7t\">Ohlašovací povinnosti</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7u\">Zplnomocněný zástupce</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h7v\">Dovozce</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h80\">Distributor</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h81\">Správci open‑source softwaru (open‑source software stewards)</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h82\">Kapitola III – Shoda produktu s digitálními prvky (články 27–34)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h83\">Kapitola IV – Oznamování subjektů posuzování shody (články 35–51)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h84\">Kapitola V – Dozor nad trhem a vymáhání (články 52–60)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h85\">Kapitola VI – Přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru (články 61–62)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h86\">Kapitola VII – Důvěrnost a sankce (články 63–63)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h87\">Kapitola VIII – Přechodná a závěrečná ustanovení (články 66–71)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h88\">Přílohy</a>\n<ul>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h89\">Příloha I – Základní požadavky na kybernetickou bezpečnost</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h8a\">Příloha II – Informace a pokyny pro uživatele</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h8b\">Přílohy III a IV – Důležité a kritické produkty s digitálními prvky</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h8c\">Přílohy V a VI – EU prohlášení o shodě (a jeho zjednodušená verze)</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h8d\">Příloha VII – Obsah technické dokumentace</a></li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h8e\">Příloha VIII – Postupy posouzení shody</a></li>\n</ul>\n</li>\n<li><a href=\"#mcetoc_1juqi6k7h8f\">Poznámka k drobným nejasnostem v anglickém shrnutí</a></li>\n</ul>\n</div>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7o\" data-source-line=\"7\">Co je Akt o kybernetické odolnosti (CRA)?</h3>\n<p data-source-line=\"8\">Nařízení (EU) 2024/2847, známé jako Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act – CRA), je horizontální regulační rámec Evropské unie (EU), který se vztahuje na hardwarové a softwarové produkty („produkty s digitálními prvky“), jež jsou uváděny na trh Unie. Takové produkty zahrnují jak finální produkty, tak komponenty uváděné na trh samostatně.</p>\n<p data-source-line=\"10\">Cílem CRA je nastavit podmínky pro vývoj bezpečného hardwaru a softwaru v Unii, posílit přístup EU ke kybernetické bezpečnosti a zlepšit fungování vnitřního trhu. CRA také umožňuje uživatelům zohledňovat kybernetickou bezpečnost při nákupu a používání těchto produktů tím, že zajišťuje dostupnost odpovídajících informací.</p>\n<p data-source-line=\"12\">CRA vstoupil v platnost dne 10. prosince 2024. Plně použitelný bude od 11. prosince 2027, přičemž některá ustanovení se začnou uplatňovat dříve: kapitola IV o oznamování subjektů posuzování shody se použije od 11. června 2026, zatímco ohlašovací povinnosti stanovené v článku 14 se použijí od 11. září 2026.</p>\n<p data-source-line=\"14\">Tato stránka shrnuje hlavní ustanovení CRA pro podporu obecného čtení textu. Další podrobnosti k těmto pojmům lze nalézt také v často kladených otázkách (FAQs), zveřejněných v souvislosti s tímto shrnutím.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7p\" data-source-line=\"15\">Slovníček pojmů</h3>\n<p data-source-line=\"16\"><strong>Produkt s digitálními prvky</strong>: Softwarový nebo hardwarový produkt a jeho řešení vzdáleného zpracování dat, včetně softwarových nebo hardwarových komponent uváděných na trh samostatně.</p>\n<p data-source-line=\"18\"><strong>Vzdálené zpracování dat</strong>: Zpracování dat na dálku, pro něž je software navržen a vyvinut výrobcem nebo pod odpovědností výrobce; bez něj by produkt s digitálními prvky nemohl vykonávat jednu ze svých funkcí.</p>\n<p data-source-line=\"20\"><strong>Hospodářský subjekt</strong> (economic operator): Výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo jiná fyzická či právnická osoba, na niž se vztahují povinnosti ve vztahu k výrobě produktů s digitálními prvky nebo k jejich uvádění na trh podle tohoto nařízení.</p>\n<p data-source-line=\"22\"><strong>Výrobce</strong>: Fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí nebo vyrábí produkty s digitálními prvky nebo nechává produkty s digitálními prvky navrhnout, vyvinout či vyrobit, a uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou, ať už za úplatu, v rámci monetizace nebo bezplatně.</p>\n<p data-source-line=\"24\"><strong>Správce open‑source softwaru</strong> (open‑source software steward): Právnická osoba, jiná než výrobce, jejímž účelem či cílem je soustavně a dlouhodobě systematicky poskytovat podporu vývoji konkrétních produktů s digitálními prvky, které splňují definici svobodného a open‑source softwaru a jsou určeny pro komerční činnosti, a která zajišťuje životaschopnost těchto produktů.</p>\n<p data-source-line=\"26\"><strong>Zplnomocněný zástupce</strong> (authorised representative): Fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která obdržela od výrobce písemné pověření jednat jeho jménem ve vztahu ke stanoveným úkolům.</p>\n<p data-source-line=\"28\"><strong>Dovozce</strong>: Fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh produkt s digitálními prvky nesoucí jméno nebo ochrannou známku fyzické či právnické osoby usazené mimo Unii.</p>\n<p data-source-line=\"30\"><strong>Distributor</strong>: Fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která zpřístupňuje produkt s digitálními prvky na trhu Unie, aniž by měnila jeho vlastnosti.</p>\n<p data-source-line=\"32\"><strong>Uvedení na trh</strong> (placing on the market): První zpřístupnění produktu s digitálními prvky na trhu Unie.</p>\n<p data-source-line=\"34\"><strong>Zpřístupnění na trhu</strong> (making available on the market): Dodání produktu s digitálními prvky k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně.</p>\n<p data-source-line=\"36\"><strong>Posouzení shody</strong> (conformity assessment): Proces ověření, zda byly splněny základní požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovené v příloze I.</p>\n<p data-source-line=\"38\"><strong>Notifikovaná osoba</strong> (notified body): Subjekt posuzování shody určený podle článku 43 a dalších relevantních harmonizačních právních předpisů Unie.</p>\n<p data-source-line=\"40\"><strong>Harmonizovaná norma</strong> (harmonised standard): Norma přijatá evropskou normalizační organizací na základě žádosti Komise pro účely uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7q\" data-source-line=\"41\">Kapitola I – Obecná ustanovení (články 1–12)</h3>\n<p data-source-line=\"42\"><strong>Kapitola I stanoví předmět a rozsah nařízení, definuje klíčové pojmy a vysvětluje vztah CRA k dalším právním předpisům Unie.</strong></p>\n<p data-source-line=\"44\">CRA zavádí pravidla, která musí hospodářské subjekty dodržet, pokud chtějí zpřístupnit na trhu Unie produkty s digitálními prvky. Zejména stanoví základní požadavky na kybernetickou bezpečnost, které musí výrobci dodržovat při návrhu, vývoji a výrobě svých produktů s digitálními prvky, a také po dobu, kdy se očekává jejich používání.</p>\n<p data-source-line=\"46\">Produkty s digitálními prvky spadají do působnosti CRA, pokud jsou zpřístupněny na trhu a jejich zamýšlený účel nebo rozumně předvídatelné použití zahrnuje přímé či nepřímé logické nebo fyzické datové propojení se zařízením nebo sítí.</p>\n<p data-source-line=\"48\">Produkty s digitálními prvky, které nejsou zpřístupňovány na trhu (tj. nejsou dodávány v rámci obchodní činnosti), CRA nepodléhají. Bod odůvodnění 18 dále upřesňuje, kdy je svobodný a open‑source software zpřístupňován na trhu („free and open-source software“: <a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-open-source\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-open-source</a>).</p>\n<p data-source-line=\"50\">Kromě toho jsou z působnosti CRA vyloučeny některé produkty s digitálními prvky, zejména tehdy, pokud spadají pod jiné právní předpisy Unie.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7r\" data-source-line=\"51\">Kapitola II – Povinnosti hospodářských subjektů a ustanovení týkající se svobodného a open‑source softwaru (články 13–26)</h3>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7s\" data-source-line=\"52\">Povinnosti výrobce</h4>\n<p data-source-line=\"53\">Hlavní povinnosti CRA dopadají na výrobce – tj. fyzické či právnické osoby, které uvádějí produkt s digitálními prvky na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Tyto povinnosti jsou stanoveny v článku 13 a doplněny různými přílohami (zejména přílohou I – základní požadavky na kybernetickou bezpečnost).</p>\n<p data-source-line=\"55\">Při návrhu, vývoji a výrobě produktu s digitálními prvky musí výrobce zajistit splnění základních požadavků na kybernetickou bezpečnost. Za tímto účelem musí provést posouzení kybernetických rizik, které informuje implementaci základních požadavků a musí být zohledněno během fází plánování, návrhu, vývoje, výroby, dodání a údržby produktu.</p>\n<p data-source-line=\"57\">Pokud výrobce integruje komponenty třetích stran, musí postupovat s náležitou péčí (due diligence), aby tyto komponenty neohrozily kybernetickou bezpečnost produktu.</p>\n<p data-source-line=\"59\">Posouzení kybernetických rizik i prostředky, které výrobce zvolí pro splnění základních požadavků (např. normy nebo jiná technická opatření), musí být zahrnuty v technické dokumentaci. Výrobce musí mít dokumentaci k dispozici orgánům dozoru nad trhem, které si ji mohou vyžádat při výkonu dohledu.</p>\n<p data-source-line=\"61\">Před uvedením produktu s digitálními prvky na trh musí výrobce provést zvolený postup posouzení shody (viz kapitola III) a v případě úspěchu vypracovat EU prohlášení o shodě a opatřit produkt označením CE.</p>\n<p data-source-line=\"63\">Spolu s produktem s digitálními prvky musí být poskytnuty také následující informace:</p>\n<ul data-source-line=\"65\">\n<li>typ, šarže nebo sériové číslo či jiný prvek umožňující identifikaci produktu;</li>\n<li>jméno výrobce, zapsané obchodní jméno nebo zapsaná ochranná známka;</li>\n<li>poštovní adresa, e‑mailová adresa nebo jiné digitální kontaktní údaje;</li>\n<li>případně webové stránky, kde lze výrobce kontaktovat;</li>\n<li>informace a pokyny pro uživatele podle přílohy II, včetně data ukončení podpůrné doby.</li>\n</ul>\n<p data-source-line=\"71\">Výrobce musí určit dobu podpory (support period) pro svůj produkt s digitálními prvky. Po tuto dobu zajistí, že zranitelnosti budou účinně řešeny v souladu s požadavky na nakládání se zranitelnostmi (viz příloha I). Datum ukončení doby podpory (včetně měsíce a roku) musí být jasně a srozumitelně uvedeno v okamžiku nákupu.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7t\" data-source-line=\"72\">Ohlašovací povinnosti</h4>\n<p data-source-line=\"73\">Po uvedení produktu na trh musí výrobce oznamovat aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné incidenty, které mají dopad na bezpečnost produktu, jakmile se o nich dozví.</p>\n<p data-source-line=\"75\">Oznámení musí být podána CSIRT členského státu, kde má výrobce hlavní provozovnu, a agentuře ENISA, v těchto lhůtách:</p>\n<ul data-source-line=\"77\">\n<li>do 24 hodin – předběžné varování (early warning);</li>\n<li>do 72 hodin – „hlavní“ oznámení (main notification);</li>\n<li>závěrečná zpráva nejpozději do 14 dnů poté, co je k dispozici nápravné nebo zmírňující opatření u aktivně zneužívaných zranitelností;</li>\n<li>závěrečná zpráva do jednoho měsíce od podání 72h oznámení u závažných incidentů.</li>\n</ul>\n<p data-source-line=\"82\">Oznámení se podávají prostřednictvím Jednotné ohlašovací platformy CRA (CRA Single Reporting Platform: <a href=\"https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-reporting\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-reporting</a>), zřízené a provozované Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). CSIRT, který oznámení přijme jako první, následně předá oznámení CSIRT ostatních členských států, na jejichž území byl produkt s digitálními prvky zpřístupněn.</p>\n<p data-source-line=\"84\"><strong>Ohlašovací povinnosti se vztahují na všechny produkty s digitálními prvky zpřístupněné na trhu Unie, včetně těch, které byly na trh uvedeny před 11. prosincem 2027</strong>.</p>\n<p data-source-line=\"86\">Fyzické a právnické osoby mohou dobrovolně oznamovat zranitelnosti, kybernetické hrozby, incidenty i „těsně odvrácené“ události (near misses) prostřednictvím Jednotné ohlašovací platformy CRA.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7u\" data-source-line=\"87\">Zplnomocněný zástupce</h4>\n<p data-source-line=\"88\">Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce k plnění některých úkolů výrobce. Může jít například o úkoly související se spoluprací s orgány dozoru nad trhem.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h7v\" data-source-line=\"89\">Dovozce</h4>\n<p data-source-line=\"90\">Dovozce je fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh produkt s digitálními prvky vyrobený mimo Unii. Dovozce musí zajistit, že produkt je v souladu s CRA, mimo jiné ověřením, že výrobce splnil základní požadavky na kybernetickou bezpečnost a má zavedeny procesy pro plnění povinností v oblasti nakládání se zranitelnostmi; že byly provedeny příslušné postupy posouzení shody; že byla vypracována technická dokumentace; a že produkt nese označení CE.</p>\n<p data-source-line=\"92\">Dovozce má také zvláštní povinnosti, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že produkt není v souladu s CRA, nebo pokud se dozví o zranitelnosti (např. nesmí uvést produkt na trh, dokud není uveden do souladu; informuje výrobce o zranitelnostech). Zároveň musí spolupracovat s orgány dozoru nad trhem na odstranění kybernetických rizik, která produkt s digitálními prvky uvedený na trh představuje.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h80\" data-source-line=\"93\">Distributor</h4>\n<p data-source-line=\"94\">Distributor je fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která zpřístupňuje produkt s digitálními prvky na trhu, aniž by měnila jeho vlastnosti. Distributor musí ověřit, že produkt nese označení CE a že výrobci i dovozci splnili určité povinnosti, včetně uvedení kontaktních údajů na produktu, přiložení informací a pokynů pro uživatele a uvedení doby podpory.</p>\n<p data-source-line=\"96\">Distributor má také zvláštní povinnosti, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že produkt není v souladu s CRA, nebo pokud se dozví o zranitelnosti (např. nesmí produkt zpřístupnit, dokud není uveden do souladu; informuje výrobce o zranitelnostech). Zároveň musí spolupracovat s orgány dozoru nad trhem na odstranění kybernetických rizik, která produkt s digitálními prvky zpřístupněný na trhu představuje.</p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h81\" data-source-line=\"97\">Správci open‑source softwaru (open‑source software stewards)</h4>\n<p data-source-line=\"98\">S ohledem na význam mnoha produktů s digitálními prvky, které jsou svobodným a open‑source softwarem a jsou zveřejňovány, avšak nejsou „zpřístupňovány na trhu“ ve smyslu CRA, zavádí článek 24 povinnosti pro správce open‑source softwaru. Jde o právnické osoby, které soustavně a dlouhodobě poskytují podporu vývoji konkrétního svobodného a open‑source softwaru určeného pro komerční činnosti a zajišťují životaschopnost těchto produktů.</p>\n<p data-source-line=\"100\">Správci open‑source softwaru musí mít kybernetickou bezpečnostní politiku podporující vývoj bezpečného produktu a účinné řešení zranitelností; spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a přijímat vhodná nápravná opatření; oznamovat aktivně zneužívané zranitelnosti v rozsahu, v jakém se podílejí na vývoji produktů s digitálními prvky, a závažné incidenty v rozsahu, v jakém se týkají sítí a informačních systémů poskytovaných správci open‑source softwaru pro vývoj takových produktů.</p>\n<p data-source-line=\"102\">Správci open‑source softwaru nepodléhají sankcím za porušení CRA.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h82\" data-source-line=\"103\">Kapitola III – Shoda produktu s digitálními prvky (články 27–34)</h3>\n<p data-source-line=\"104\">Kapitola III obsahuje další ustanovení o tom, jak mohou produkty s digitálními prvky využít právní domněnku shody při použití harmonizovaných evropských norem; jak vypadá EU prohlášení o shodě (a jeho zjednodušená verze); jak připojit označení CE; jaký má být obsah technické dokumentace; a jaké postupy posouzení shody se použijí.</p>\n<p data-source-line=\"106\">Jak již bylo uvedeno, výrobce musí před uvedením produktu na trh provést postup posouzení shody, aby ověřil, že produkt splňuje základní požadavky, a teprve poté může podepsat EU prohlášení o shodě, připojit označení CE a uvést produkt na trh.</p>\n<p data-source-line=\"108\">Obecně může výrobce zvolit mezi sebehodnocením (tzv. vnitřní kontrola založená na modulu A), posouzením shody třetí stranou prostřednictvím notifikované osoby, nebo – pokud budou k dispozici a budou použitelné – evropským schématem certifikace kybernetické bezpečnosti. Tato schémata lze prokazování shody s CRA použít pouze tehdy, pokud tuto možnost výslovně stanovila Evropská komise.</p>\n<p data-source-line=\"110\">Pokud má však produkt s digitálními prvky hlavní (core) funkčnost odpovídající kategorii „důležitého“ nebo „kritického“ produktu, výrobce nemusí mít možnost použít postup sebehodnocení. Kategorie důležitých a kritických produktů jsou uvedeny v přílohách III a IV a jejich technické popisy jsou obsaženy v samostatném právním aktu přijatém v souladu s CRA.</p>\n<p data-source-line=\"112\">Je‑li produkt důležitým produktem s digitálními prvky třídy I, může výrobce použít sebehodnocení pouze tehdy, pokud použil harmonizované normy, společné specifikace (pokud jsou k dispozici) nebo evropské schéma certifikace kybernetické bezpečnosti (pokud je k dispozici a použitelné); jinak musí podstoupit posouzení třetí stranou prostřednictvím notifikované osoby.</p>\n<p data-source-line=\"114\">Výrobci důležitých produktů třídy II a kritických produktů musí podstoupit posouzení třetí stranou nebo – pokud je k dispozici a použitelné – využít evropské schéma certifikace kybernetické bezpečnosti.</p>\n<p data-source-line=\"116\">Výjimkou jsou výrobci důležitých produktů s digitálními prvky třídy I a II, které jsou svobodným a open‑source softwarem: ti mohou použít sebehodnocení, pokud zpřístupní technickou dokumentaci veřejnosti.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h83\" data-source-line=\"117\">Kapitola IV – Oznamování subjektů posuzování shody (články 35–51)</h3>\n<p data-source-line=\"118\">Subjekty posuzování shody jsou orgány, které provádějí činnosti posuzování shody. Aby mohly provádět postupy posuzování shody podle CRA, musí členský stát oznámit Komisi a ostatním členským státům orgány, které jsou oprávněny provádět posuzování shody. Oznámení se podává prostřednictvím informačního systému NANDO (New Approach Notified and Designated Organisations: <a href=\"https://webgate.ec.europa.eu/single-market-compliance-space/notified-bodies\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://webgate.ec.europa.eu/single-market-compliance-space/notified-bodies</a>).</p>\n<p data-source-line=\"120\">Subjekt posuzování shody, který chce být oznámen (notifikován), musí splnit požadavky v řadě oblastí, například: být zřízen podle vnitrostátního práva a mít právní osobnost; být nezávislý na produktech, které posuzuje, a být nestranný; mít personál s potřebnou technickou způsobilostí.</p>\n<p data-source-line=\"122\">Členské státy musí do 11. června 2026 určit oznamující orgány odpovědné za nastavení a provádění postupů pro posouzení, určení a oznámení subjektů posuzování shody. Členské státy mohou zvolit akreditaci jako prostředek pro posouzení způsobilosti těchto orgánů. Oznamující orgány oznámí pouze subjekty posuzování shody, které splnily příslušné požadavky.</p>\n<p data-source-line=\"124\">Po podání oznámení v souladu s článkem 43 je subjekt posuzování shody považován za notifikovanou osobu. Notifikovaná osoba musí zajišťovat, aby posuzování shody probíhalo přiměřeně a bez zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty. Při výkonu činnosti musí zohledňovat velikost podniků, zejména mikro a malé a střední podniky, včetně poplatků.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h84\" data-source-line=\"125\">Kapitola V – Dozor nad trhem a vymáhání (články 52–60)</h3>\n<p data-source-line=\"126\">Každý členský stát musí určit jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem, které budou odpovědné za zajištění účinného vymáhání CRA.</p>\n<p data-source-line=\"128\">Postupy dozoru nad trhem jsou stanoveny jak v kapitole V, tak v nařízení (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků, které se vztahuje i na produkty s digitálními prvky spadající do působnosti CRA.</p>\n<p data-source-line=\"130\">Orgány dozoru nad trhem mohou hospodářským subjektům, včetně výrobců, poskytovat pokyny a doporučení k provádění CRA, a to s podporou Komise a případně CSIRT a agentury ENISA.</p>\n<p data-source-line=\"132\">Orgány dozoru mohou využívat řadu postupů na vnitrostátní i evropské úrovni pro posuzování produktů s digitálními prvky, které představují významné kybernetické riziko, a pro zajištění nápravných či omezujících opatření ze strany příslušných hospodářských subjektů. Musí informovat Komisi i ostatní členské státy o opatřeních, která hospodářským subjektům ukládají. Orgány dozoru různých členských států spolupracují a mohou provádět společné činnosti a souběžné koordinované kontrolní akce (např. „sweeps“) zaměřené na určité produkty.</p>\n<p data-source-line=\"134\">Zřizuje se také Skupina pro administrativní spolupráci (ADCO) složená ze zástupců různých orgánů dozoru nad trhem, která má napomáhat jednotnému uplatňování CRA.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h85\" data-source-line=\"135\">Kapitola VI – Přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru (články 61–62)</h3>\n<p data-source-line=\"136\">Kapitola VI zmocňuje Komisi přijímat další právní akty (přenesené i prováděcí) k doplnění CRA nebo k stanovení jednotných podmínek pro jeho uplatňování (např. k dalšímu upřesnění některých pojmů).</p>\n<p data-source-line=\"138\">Komise již přijala dva další akty:</p>\n<ul data-source-line=\"140\">\n<li>Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1535 ze dne 29. července 2025, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2024/2847, pokud jde o vyloučení některých produktů s digitálními prvky spadajících do působnosti nařízení (EU) č. 168/2013 (Commission Delegated Regulation (EU) 2025/1535: <a href=\"http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/1535/oj\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/1535/oj</a>).</li>\n<li>Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2392 ze dne 28. listopadu 2025 o technickém popisu kategorií důležitých a kritických produktů s digitálními prvky podle nařízení (EU) 2024/2847 (Commission Implementing Regulation (EU) 2025/2392: <a href=\"http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2392/oj\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2392/oj</a>).</li>\n</ul>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h86\" data-source-line=\"143\">Kapitola VII – Důvěrnost a sankce (články 63–63)</h3>\n<p data-source-line=\"144\">Kapitola VII stanoví pravidla důvěrnosti, která musí dodržovat všechny strany zapojené do uplatňování CRA, a dále pravidla pro sankce za porušení, které mají být stanoveny na vnitrostátní úrovni.</p>\n<p data-source-line=\"146\">Zejména platí, že výrobci, kteří jsou mikro podniky nebo malé podniky, nesmějí být pokutováni za nesplnění 24hodinové lhůty pro oznámení zranitelností a závažných incidentů; a že správci open‑source softwaru nesmějí být pokutováni za žádné porušení CRA.</p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h87\" data-source-line=\"147\">Kapitola VIII – Přechodná a závěrečná ustanovení (články 66–71)</h3>\n<p data-source-line=\"148\">CRA vstoupil v platnost dne 10. prosince 2024. Jeho hlavní ustanovení se začnou uplatňovat od 11. prosince 2027. Kapitola IV o oznamování subjektů posuzování shody se použije od 11. června 2026, zatímco ohlašovací povinnosti podle článku 14 od 11. září 2026.</p>\n<p data-source-line=\"150\">EU certifikáty typového přezkoušení a rozhodnutí o schválení vydané ve vztahu k požadavkům kybernetické bezpečnosti zůstávají platné do 11. června 2028, pokud jejich platnost nevyprší dříve.</p>\n<p data-source-line=\"152\">Produkty s digitálními prvky uvedené na trh před 11. prosincem 2027 podléhají CRA pouze tehdy, pokud od tohoto data podléhají podstatné změně (substantial modification). Ohlašovací povinnosti se vztahují na všechny produkty s digitálními prvky zpřístupněné na trhu Unie, včetně těch, které byly zpřístupněny před 11. prosincem 2027.</p>\n<hr>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h88\" data-source-line=\"155\">Přílohy</h3>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h89\" data-source-line=\"157\">Příloha I – Základní požadavky na kybernetickou bezpečnost</h4>\n<p data-source-line=\"158\">Příloha I uvádí základní požadavky na kybernetickou bezpečnost a je rozdělena do dvou částí.</p>\n<p data-source-line=\"160\">Část I se týká vlastností produktů s digitálními prvky: při uvádění produktu na trh musí výrobci zajistit, že byl navržen, vyvinut a vyroben v souladu s těmito požadavky.</p>\n<p data-source-line=\"162\">Část II se týká požadavků na nakládání se zranitelnostmi: výrobci musí při uvádění produktu na trh a po dobu podpory zajistit, že zranitelnosti produktu, včetně jeho komponent, jsou účinně řešeny v souladu s těmito požadavky.</p>\n<p data-source-line=\"164\">Úplné znění přílohy I: <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_I\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_I</a></p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h8a\" data-source-line=\"165\">Příloha II – Informace a pokyny pro uživatele</h4>\n<p data-source-line=\"166\">Výrobci musí zajistit, aby produkty s digitálními prvky byly doprovázeny informacemi a pokyny pro uživatele, které budou poskytnuty v jazyce snadno srozumitelném uživatelům i orgánům dozoru nad trhem. Tyto informace musí být jasné, srozumitelné, jednoznačné a čitelné a musí umožnit bezpečnou instalaci, provoz a používání produktu.</p>\n<p data-source-line=\"168\">Úplné znění přílohy II: <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_II\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_II</a></p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h8b\" data-source-line=\"169\">Přílohy III a IV – Důležité a kritické produkty s digitálními prvky</h4>\n<p data-source-line=\"170\">Pokud má produkt s digitálními prvky hlavní funkčnost kategorie uvedené v přílohách III a IV, je považován za důležitý nebo kritický produkt s digitálními prvky a podléhá odpovídajícím postupům posouzení shody.</p>\n<ul data-source-line=\"172\">\n<li>\n<p>Příloha III (důležité produkty): <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_III\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_III</a></p>\n</li>\n<li>\n<p>Příloha IV (kritické produkty): <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_IV\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_IV</a></p>\n</li>\n</ul>\n<p data-source-line=\"176\">Technické popisy kategorií (prováděcí nařízení): <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202502392\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202502392</a></p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h8c\" data-source-line=\"178\">Přílohy V a VI – EU prohlášení o shodě (a jeho zjednodušená verze)</h4>\n<p data-source-line=\"179\">Pokud je shoda produktu s digitálními prvky se základními požadavky na kybernetickou bezpečnost prokázána příslušným postupem posouzení shody, výrobce vypracuje EU prohlášení o shodě. Přílohy V a VI poskytují vzorovou strukturu tohoto prohlášení, včetně zjednodušené verze.</p>\n<p data-source-line=\"181\">Příloha V – EU prohlášení o shodě: <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_V\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_V</a></p>\n<p data-source-line=\"183\">Příloha VI – zjednodušené EU prohlášení o shodě: <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_VI\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_VI</a></p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h8d\" data-source-line=\"185\">Příloha VII – Obsah technické dokumentace</h4>\n<p data-source-line=\"186\">Před uvedením produktu s digitálními prvky na trh musí výrobci vypracovat technickou dokumentaci a následně ji udržovat k dispozici orgánům dozoru nad trhem. Příloha VII obsahuje minimální prvky, které musí technická dokumentace obsahovat.</p>\n<p data-source-line=\"188\">Příloha VII: <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_VII\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_VII</a></p>\n<h4 id=\"mcetoc_1juqi6k7h8e\" data-source-line=\"189\">Příloha VIII – Postupy posouzení shody</h4>\n<p data-source-line=\"190\">Před uvedením produktu s digitálními prvky na trh musí výrobci provést zvolené postupy posouzení shody uvedené v článku 32, případně je nechat provést.</p>\n<p data-source-line=\"192\">Příloha VIII specifikuje různé postupy, které mohou být výrobci k dispozici podle článku 32. Jedná se o:</p>\n<ul data-source-line=\"194\">\n<li>postup vnitřní kontroly (založený na modulu A);</li>\n<li>EU přezkoušení typu (založené na modulu B) následované shodou s typem EU na základě vnitřní kontroly výroby (založené na modulu C);</li>\n<li>posouzení shody na základě úplného zabezpečení jakosti (založené na modulu H) uvedené v příloze VIII.</li>\n</ul>\n<p data-source-line=\"198\">Příloha VIII: <a href=\"https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202402847#anx_VIII\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_VIII</a></p>\n<h3 id=\"mcetoc_1juqi6k7h8f\" data-source-line=\"200\">Poznámka k drobným nejasnostem v anglickém shrnutí</h3>\n<p data-source-line=\"201\">V původním anglickém shrnutí se vyskytuje několik zjevných drobných nesrovnalostí/překlepů (např. „Chapter VII (Articles 63-63)“ a v části o příloze VII věta, že minimální prvky technické dokumentace obsahuje „Annex VI“). Překlad tyto pasáže ponechává věrně podle zdroje.</p>",
            "image": "https://vlivoskop.cz/media/posts/20/ChatGPT-Image-31.-7.-2026-00_39_19.png",
            "author": {
                "name": "Dag Jeger"
            },
            "tags": [
                   "Technologie",
                   "Legislativa",
                   "Kybernetická bezpečnost",
                   "Cyber Resiliance Act",
                   "Akt o kybernetické bezpečnosti"
            ],
            "date_published": "2026-03-19T00:27:00+01:00",
            "date_modified": "2026-08-05T13:52:23+02:00"
        }
    ]
}