Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act) – shrnutí legislativního textu EU

Níže uvedený text shrnuje hlavní ustanovení nařízení (EU) 2024/2847 s cílem podpořit obecné porozumění nařízení přístupným způsobem.

Legislativní prohlášení, nepřehlédněte!

Toto shrnutí připravily útvary Evropské komise a není určeno k tomu, aby systematicky pokrývalo plný rozsah nařízení. Shrnutí nereprezentuje oficiální stanovisko Evropské komise. Fyzické či právnické osoby, na něž se může Akt o kybernetické odolnosti (CRA) vztahovat, by měly vycházet z textu nařízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie.

Jde o můj pracovní překlad určený pro studijní a edukační účely a neaspiruje na to být jakýmkoliv právním dokumentem! Originál textu je na https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-summary.

Co je Akt o kybernetické odolnosti (CRA)?

Nařízení (EU) 2024/2847, známé jako Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act – CRA), je horizontální regulační rámec Evropské unie (EU), který se vztahuje na hardwarové a softwarové produkty („produkty s digitálními prvky“), jež jsou uváděny na trh Unie. Takové produkty zahrnují jak finální produkty, tak komponenty uváděné na trh samostatně.

Cílem CRA je nastavit podmínky pro vývoj bezpečného hardwaru a softwaru v Unii, posílit přístup EU ke kybernetické bezpečnosti a zlepšit fungování vnitřního trhu. CRA také umožňuje uživatelům zohledňovat kybernetickou bezpečnost při nákupu a používání těchto produktů tím, že zajišťuje dostupnost odpovídajících informací.

CRA vstoupil v platnost dne 10. prosince 2024. Plně použitelný bude od 11. prosince 2027, přičemž některá ustanovení se začnou uplatňovat dříve: kapitola IV o oznamování subjektů posuzování shody se použije od 11. června 2026, zatímco ohlašovací povinnosti stanovené v článku 14 se použijí od 11. září 2026.

Tato stránka shrnuje hlavní ustanovení CRA pro podporu obecného čtení textu. Další podrobnosti k těmto pojmům lze nalézt také v často kladených otázkách (FAQs), zveřejněných v souvislosti s tímto shrnutím.

Slovníček pojmů

Produkt s digitálními prvky: Softwarový nebo hardwarový produkt a jeho řešení vzdáleného zpracování dat, včetně softwarových nebo hardwarových komponent uváděných na trh samostatně.

Vzdálené zpracování dat: Zpracování dat na dálku, pro něž je software navržen a vyvinut výrobcem nebo pod odpovědností výrobce; bez něj by produkt s digitálními prvky nemohl vykonávat jednu ze svých funkcí.

Hospodářský subjekt (economic operator): Výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo jiná fyzická či právnická osoba, na niž se vztahují povinnosti ve vztahu k výrobě produktů s digitálními prvky nebo k jejich uvádění na trh podle tohoto nařízení.

Výrobce: Fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí nebo vyrábí produkty s digitálními prvky nebo nechává produkty s digitálními prvky navrhnout, vyvinout či vyrobit, a uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou, ať už za úplatu, v rámci monetizace nebo bezplatně.

Správce open‑source softwaru (open‑source software steward): Právnická osoba, jiná než výrobce, jejímž účelem či cílem je soustavně a dlouhodobě systematicky poskytovat podporu vývoji konkrétních produktů s digitálními prvky, které splňují definici svobodného a open‑source softwaru a jsou určeny pro komerční činnosti, a která zajišťuje životaschopnost těchto produktů.

Zplnomocněný zástupce (authorised representative): Fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která obdržela od výrobce písemné pověření jednat jeho jménem ve vztahu ke stanoveným úkolům.

Dovozce: Fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh produkt s digitálními prvky nesoucí jméno nebo ochrannou známku fyzické či právnické osoby usazené mimo Unii.

Distributor: Fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která zpřístupňuje produkt s digitálními prvky na trhu Unie, aniž by měnila jeho vlastnosti.

Uvedení na trh (placing on the market): První zpřístupnění produktu s digitálními prvky na trhu Unie.

Zpřístupnění na trhu (making available on the market): Dodání produktu s digitálními prvky k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně.

Posouzení shody (conformity assessment): Proces ověření, zda byly splněny základní požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovené v příloze I.

Notifikovaná osoba (notified body): Subjekt posuzování shody určený podle článku 43 a dalších relevantních harmonizačních právních předpisů Unie.

Harmonizovaná norma (harmonised standard): Norma přijatá evropskou normalizační organizací na základě žádosti Komise pro účely uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie.

Kapitola I – Obecná ustanovení (články 1–12)

Kapitola I stanoví předmět a rozsah nařízení, definuje klíčové pojmy a vysvětluje vztah CRA k dalším právním předpisům Unie.

CRA zavádí pravidla, která musí hospodářské subjekty dodržet, pokud chtějí zpřístupnit na trhu Unie produkty s digitálními prvky. Zejména stanoví základní požadavky na kybernetickou bezpečnost, které musí výrobci dodržovat při návrhu, vývoji a výrobě svých produktů s digitálními prvky, a také po dobu, kdy se očekává jejich používání.

Produkty s digitálními prvky spadají do působnosti CRA, pokud jsou zpřístupněny na trhu a jejich zamýšlený účel nebo rozumně předvídatelné použití zahrnuje přímé či nepřímé logické nebo fyzické datové propojení se zařízením nebo sítí.

Produkty s digitálními prvky, které nejsou zpřístupňovány na trhu (tj. nejsou dodávány v rámci obchodní činnosti), CRA nepodléhají. Bod odůvodnění 18 dále upřesňuje, kdy je svobodný a open‑source software zpřístupňován na trhu („free and open-source software“: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-open-source).

Kromě toho jsou z působnosti CRA vyloučeny některé produkty s digitálními prvky, zejména tehdy, pokud spadají pod jiné právní předpisy Unie.

Kapitola II – Povinnosti hospodářských subjektů a ustanovení týkající se svobodného a open‑source softwaru (články 13–26)

Povinnosti výrobce

Hlavní povinnosti CRA dopadají na výrobce – tj. fyzické či právnické osoby, které uvádějí produkt s digitálními prvky na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Tyto povinnosti jsou stanoveny v článku 13 a doplněny různými přílohami (zejména přílohou I – základní požadavky na kybernetickou bezpečnost).

Při návrhu, vývoji a výrobě produktu s digitálními prvky musí výrobce zajistit splnění základních požadavků na kybernetickou bezpečnost. Za tímto účelem musí provést posouzení kybernetických rizik, které informuje implementaci základních požadavků a musí být zohledněno během fází plánování, návrhu, vývoje, výroby, dodání a údržby produktu.

Pokud výrobce integruje komponenty třetích stran, musí postupovat s náležitou péčí (due diligence), aby tyto komponenty neohrozily kybernetickou bezpečnost produktu.

Posouzení kybernetických rizik i prostředky, které výrobce zvolí pro splnění základních požadavků (např. normy nebo jiná technická opatření), musí být zahrnuty v technické dokumentaci. Výrobce musí mít dokumentaci k dispozici orgánům dozoru nad trhem, které si ji mohou vyžádat při výkonu dohledu.

Před uvedením produktu s digitálními prvky na trh musí výrobce provést zvolený postup posouzení shody (viz kapitola III) a v případě úspěchu vypracovat EU prohlášení o shodě a opatřit produkt označením CE.

Spolu s produktem s digitálními prvky musí být poskytnuty také následující informace:

• typ, šarže nebo sériové číslo či jiný prvek umožňující identifikaci produktu;
• jméno výrobce, zapsané obchodní jméno nebo zapsaná ochranná známka;
• poštovní adresa, e‑mailová adresa nebo jiné digitální kontaktní údaje;
• případně webové stránky, kde lze výrobce kontaktovat;
• informace a pokyny pro uživatele podle přílohy II, včetně data ukončení podpůrné doby.

Výrobce musí určit dobu podpory (support period) pro svůj produkt s digitálními prvky. Po tuto dobu zajistí, že zranitelnosti budou účinně řešeny v souladu s požadavky na nakládání se zranitelnostmi (viz příloha I). Datum ukončení doby podpory (včetně měsíce a roku) musí být jasně a srozumitelně uvedeno v okamžiku nákupu.

Ohlašovací povinnosti

Po uvedení produktu na trh musí výrobce oznamovat aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné incidenty, které mají dopad na bezpečnost produktu, jakmile se o nich dozví.

Oznámení musí být podána CSIRT členského státu, kde má výrobce hlavní provozovnu, a agentuře ENISA, v těchto lhůtách:

• do 24 hodin – předběžné varování (early warning);
• do 72 hodin – „hlavní“ oznámení (main notification);
• závěrečná zpráva nejpozději do 14 dnů poté, co je k dispozici nápravné nebo zmírňující opatření u aktivně zneužívaných zranitelností;
• závěrečná zpráva do jednoho měsíce od podání 72h oznámení u závažných incidentů.

Oznámení se podávají prostřednictvím Jednotné ohlašovací platformy CRA (CRA Single Reporting Platform: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/cra-reporting), zřízené a provozované Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). CSIRT, který oznámení přijme jako první, následně předá oznámení CSIRT ostatních členských států, na jejichž území byl produkt s digitálními prvky zpřístupněn.

Ohlašovací povinnosti se vztahují na všechny produkty s digitálními prvky zpřístupněné na trhu Unie, včetně těch, které byly na trh uvedeny před 11. prosincem 2027.

Fyzické a právnické osoby mohou dobrovolně oznamovat zranitelnosti, kybernetické hrozby, incidenty i „těsně odvrácené“ události (near misses) prostřednictvím Jednotné ohlašovací platformy CRA.

Zplnomocněný zástupce

Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce k plnění některých úkolů výrobce. Může jít například o úkoly související se spoluprací s orgány dozoru nad trhem.

Dovozce

Dovozce je fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh produkt s digitálními prvky vyrobený mimo Unii. Dovozce musí zajistit, že produkt je v souladu s CRA, mimo jiné ověřením, že výrobce splnil základní požadavky na kybernetickou bezpečnost a má zavedeny procesy pro plnění povinností v oblasti nakládání se zranitelnostmi; že byly provedeny příslušné postupy posouzení shody; že byla vypracována technická dokumentace; a že produkt nese označení CE.

Dovozce má také zvláštní povinnosti, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že produkt není v souladu s CRA, nebo pokud se dozví o zranitelnosti (např. nesmí uvést produkt na trh, dokud není uveden do souladu; informuje výrobce o zranitelnostech). Zároveň musí spolupracovat s orgány dozoru nad trhem na odstranění kybernetických rizik, která produkt s digitálními prvky uvedený na trh představuje.

Distributor

Distributor je fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která zpřístupňuje produkt s digitálními prvky na trhu, aniž by měnila jeho vlastnosti. Distributor musí ověřit, že produkt nese označení CE a že výrobci i dovozci splnili určité povinnosti, včetně uvedení kontaktních údajů na produktu, přiložení informací a pokynů pro uživatele a uvedení doby podpory.

Distributor má také zvláštní povinnosti, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že produkt není v souladu s CRA, nebo pokud se dozví o zranitelnosti (např. nesmí produkt zpřístupnit, dokud není uveden do souladu; informuje výrobce o zranitelnostech). Zároveň musí spolupracovat s orgány dozoru nad trhem na odstranění kybernetických rizik, která produkt s digitálními prvky zpřístupněný na trhu představuje.

Správci open‑source softwaru (open‑source software stewards)

S ohledem na význam mnoha produktů s digitálními prvky, které jsou svobodným a open‑source softwarem a jsou zveřejňovány, avšak nejsou „zpřístupňovány na trhu“ ve smyslu CRA, zavádí článek 24 povinnosti pro správce open‑source softwaru. Jde o právnické osoby, které soustavně a dlouhodobě poskytují podporu vývoji konkrétního svobodného a open‑source softwaru určeného pro komerční činnosti a zajišťují životaschopnost těchto produktů.

Správci open‑source softwaru musí mít kybernetickou bezpečnostní politiku podporující vývoj bezpečného produktu a účinné řešení zranitelností; spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a přijímat vhodná nápravná opatření; oznamovat aktivně zneužívané zranitelnosti v rozsahu, v jakém se podílejí na vývoji produktů s digitálními prvky, a závažné incidenty v rozsahu, v jakém se týkají sítí a informačních systémů poskytovaných správci open‑source softwaru pro vývoj takových produktů.

Správci open‑source softwaru nepodléhají sankcím za porušení CRA.

Kapitola III – Shoda produktu s digitálními prvky (články 27–34)

Kapitola III obsahuje další ustanovení o tom, jak mohou produkty s digitálními prvky využít právní domněnku shody při použití harmonizovaných evropských norem; jak vypadá EU prohlášení o shodě (a jeho zjednodušená verze); jak připojit označení CE; jaký má být obsah technické dokumentace; a jaké postupy posouzení shody se použijí.

Jak již bylo uvedeno, výrobce musí před uvedením produktu na trh provést postup posouzení shody, aby ověřil, že produkt splňuje základní požadavky, a teprve poté může podepsat EU prohlášení o shodě, připojit označení CE a uvést produkt na trh.

Obecně může výrobce zvolit mezi sebehodnocením (tzv. vnitřní kontrola založená na modulu A), posouzením shody třetí stranou prostřednictvím notifikované osoby, nebo – pokud budou k dispozici a budou použitelné – evropským schématem certifikace kybernetické bezpečnosti. Tato schémata lze prokazování shody s CRA použít pouze tehdy, pokud tuto možnost výslovně stanovila Evropská komise.

Pokud má však produkt s digitálními prvky hlavní (core) funkčnost odpovídající kategorii „důležitého“ nebo „kritického“ produktu, výrobce nemusí mít možnost použít postup sebehodnocení. Kategorie důležitých a kritických produktů jsou uvedeny v přílohách III a IV a jejich technické popisy jsou obsaženy v samostatném právním aktu přijatém v souladu s CRA.

Je‑li produkt důležitým produktem s digitálními prvky třídy I, může výrobce použít sebehodnocení pouze tehdy, pokud použil harmonizované normy, společné specifikace (pokud jsou k dispozici) nebo evropské schéma certifikace kybernetické bezpečnosti (pokud je k dispozici a použitelné); jinak musí podstoupit posouzení třetí stranou prostřednictvím notifikované osoby.

Výrobci důležitých produktů třídy II a kritických produktů musí podstoupit posouzení třetí stranou nebo – pokud je k dispozici a použitelné – využít evropské schéma certifikace kybernetické bezpečnosti.

Výjimkou jsou výrobci důležitých produktů s digitálními prvky třídy I a II, které jsou svobodným a open‑source softwarem: ti mohou použít sebehodnocení, pokud zpřístupní technickou dokumentaci veřejnosti.

Kapitola IV – Oznamování subjektů posuzování shody (články 35–51)

Subjekty posuzování shody jsou orgány, které provádějí činnosti posuzování shody. Aby mohly provádět postupy posuzování shody podle CRA, musí členský stát oznámit Komisi a ostatním členským státům orgány, které jsou oprávněny provádět posuzování shody. Oznámení se podává prostřednictvím informačního systému NANDO (New Approach Notified and Designated Organisations: https://webgate.ec.europa.eu/single-market-compliance-space/notified-bodies).

Subjekt posuzování shody, který chce být oznámen (notifikován), musí splnit požadavky v řadě oblastí, například: být zřízen podle vnitrostátního práva a mít právní osobnost; být nezávislý na produktech, které posuzuje, a být nestranný; mít personál s potřebnou technickou způsobilostí.

Členské státy musí do 11. června 2026 určit oznamující orgány odpovědné za nastavení a provádění postupů pro posouzení, určení a oznámení subjektů posuzování shody. Členské státy mohou zvolit akreditaci jako prostředek pro posouzení způsobilosti těchto orgánů. Oznamující orgány oznámí pouze subjekty posuzování shody, které splnily příslušné požadavky.

Po podání oznámení v souladu s článkem 43 je subjekt posuzování shody považován za notifikovanou osobu. Notifikovaná osoba musí zajišťovat, aby posuzování shody probíhalo přiměřeně a bez zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty. Při výkonu činnosti musí zohledňovat velikost podniků, zejména mikro a malé a střední podniky, včetně poplatků.

Kapitola V – Dozor nad trhem a vymáhání (články 52–60)

Každý členský stát musí určit jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem, které budou odpovědné za zajištění účinného vymáhání CRA.

Postupy dozoru nad trhem jsou stanoveny jak v kapitole V, tak v nařízení (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků, které se vztahuje i na produkty s digitálními prvky spadající do působnosti CRA.

Orgány dozoru nad trhem mohou hospodářským subjektům, včetně výrobců, poskytovat pokyny a doporučení k provádění CRA, a to s podporou Komise a případně CSIRT a agentury ENISA.

Orgány dozoru mohou využívat řadu postupů na vnitrostátní i evropské úrovni pro posuzování produktů s digitálními prvky, které představují významné kybernetické riziko, a pro zajištění nápravných či omezujících opatření ze strany příslušných hospodářských subjektů. Musí informovat Komisi i ostatní členské státy o opatřeních, která hospodářským subjektům ukládají. Orgány dozoru různých členských států spolupracují a mohou provádět společné činnosti a souběžné koordinované kontrolní akce (např. „sweeps“) zaměřené na určité produkty.

Zřizuje se také Skupina pro administrativní spolupráci (ADCO) složená ze zástupců různých orgánů dozoru nad trhem, která má napomáhat jednotnému uplatňování CRA.

Kapitola VI – Přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru (články 61–62)

Kapitola VI zmocňuje Komisi přijímat další právní akty (přenesené i prováděcí) k doplnění CRA nebo k stanovení jednotných podmínek pro jeho uplatňování (např. k dalšímu upřesnění některých pojmů).

Komise již přijala dva další akty:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1535 ze dne 29. července 2025, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2024/2847, pokud jde o vyloučení některých produktů s digitálními prvky spadajících do působnosti nařízení (EU) č. 168/2013 (Commission Delegated Regulation (EU) 2025/1535: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/1535/oj).
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2392 ze dne 28. listopadu 2025 o technickém popisu kategorií důležitých a kritických produktů s digitálními prvky podle nařízení (EU) 2024/2847 (Commission Implementing Regulation (EU) 2025/2392: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2392/oj).

Kapitola VII – Důvěrnost a sankce (články 63–63)

Kapitola VII stanoví pravidla důvěrnosti, která musí dodržovat všechny strany zapojené do uplatňování CRA, a dále pravidla pro sankce za porušení, které mají být stanoveny na vnitrostátní úrovni.

Zejména platí, že výrobci, kteří jsou mikro podniky nebo malé podniky, nesmějí být pokutováni za nesplnění 24hodinové lhůty pro oznámení zranitelností a závažných incidentů; a že správci open‑source softwaru nesmějí být pokutováni za žádné porušení CRA.

Kapitola VIII – Přechodná a závěrečná ustanovení (články 66–71)

CRA vstoupil v platnost dne 10. prosince 2024. Jeho hlavní ustanovení se začnou uplatňovat od 11. prosince 2027. Kapitola IV o oznamování subjektů posuzování shody se použije od 11. června 2026, zatímco ohlašovací povinnosti podle článku 14 od 11. září 2026.

EU certifikáty typového přezkoušení a rozhodnutí o schválení vydané ve vztahu k požadavkům kybernetické bezpečnosti zůstávají platné do 11. června 2028, pokud jejich platnost nevyprší dříve.

Produkty s digitálními prvky uvedené na trh před 11. prosincem 2027 podléhají CRA pouze tehdy, pokud od tohoto data podléhají podstatné změně (substantial modification). Ohlašovací povinnosti se vztahují na všechny produkty s digitálními prvky zpřístupněné na trhu Unie, včetně těch, které byly zpřístupněny před 11. prosincem 2027.

Přílohy

Příloha I – Základní požadavky na kybernetickou bezpečnost

Příloha I uvádí základní požadavky na kybernetickou bezpečnost a je rozdělena do dvou částí.

Část I se týká vlastností produktů s digitálními prvky: při uvádění produktu na trh musí výrobci zajistit, že byl navržen, vyvinut a vyroben v souladu s těmito požadavky.

Část II se týká požadavků na nakládání se zranitelnostmi: výrobci musí při uvádění produktu na trh a po dobu podpory zajistit, že zranitelnosti produktu, včetně jeho komponent, jsou účinně řešeny v souladu s těmito požadavky.

Úplné znění přílohy I: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_I

Příloha II – Informace a pokyny pro uživatele

Výrobci musí zajistit, aby produkty s digitálními prvky byly doprovázeny informacemi a pokyny pro uživatele, které budou poskytnuty v jazyce snadno srozumitelném uživatelům i orgánům dozoru nad trhem. Tyto informace musí být jasné, srozumitelné, jednoznačné a čitelné a musí umožnit bezpečnou instalaci, provoz a používání produktu.

Úplné znění přílohy II: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_II

Přílohy III a IV – Důležité a kritické produkty s digitálními prvky

Pokud má produkt s digitálními prvky hlavní funkčnost kategorie uvedené v přílohách III a IV, je považován za důležitý nebo kritický produkt s digitálními prvky a podléhá odpovídajícím postupům posouzení shody.

• Příloha III (důležité produkty): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_III

• Příloha IV (kritické produkty): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_IV

Technické popisy kategorií (prováděcí nařízení): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ:L_202502392

Přílohy V a VI – EU prohlášení o shodě (a jeho zjednodušená verze)

Pokud je shoda produktu s digitálními prvky se základními požadavky na kybernetickou bezpečnost prokázána příslušným postupem posouzení shody, výrobce vypracuje EU prohlášení o shodě. Přílohy V a VI poskytují vzorovou strukturu tohoto prohlášení, včetně zjednodušené verze.

Příloha V – EU prohlášení o shodě: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_V

Příloha VI – zjednodušené EU prohlášení o shodě: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_VI

Příloha VII – Obsah technické dokumentace

Před uvedením produktu s digitálními prvky na trh musí výrobci vypracovat technickou dokumentaci a následně ji udržovat k dispozici orgánům dozoru nad trhem. Příloha VII obsahuje minimální prvky, které musí technická dokumentace obsahovat.

Příloha VII: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_VII

Příloha VIII – Postupy posouzení shody

Před uvedením produktu s digitálními prvky na trh musí výrobci provést zvolené postupy posouzení shody uvedené v článku 32, případně je nechat provést.

Příloha VIII specifikuje různé postupy, které mohou být výrobci k dispozici podle článku 32. Jedná se o:

• postup vnitřní kontroly (založený na modulu A);
• EU přezkoušení typu (založené na modulu B) následované shodou s typem EU na základě vnitřní kontroly výroby (založené na modulu C);
• posouzení shody na základě úplného zabezpečení jakosti (založené na modulu H) uvedené v příloze VIII.

Příloha VIII: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=OJ%3AL_202402847#anx_VIII

Poznámka k drobným nejasnostem v anglickém shrnutí

V původním anglickém shrnutí se vyskytuje několik zjevných drobných nesrovnalostí/překlepů (např. „Chapter VII (Articles 63-63)“ a v části o příloze VII věta, že minimální prvky technické dokumentace obsahuje „Annex VI“). Překlad tyto pasáže ponechává věrně podle zdroje.